LPD 2007 a CL-66

Jako poslední roky i letos jsme neváhali a přihlásili se do LPD. Tentokrát místo stabilního ET-91 již s klubovou volačkou CL-66 i když se mi v průběhu závodu několikrát stará volačka cpala na jazyk i když mi tahák visel před očima. 

Pro závod jsme zataktizovali i s výběrem kóty, každá z doposud použitých měla zatím své stinné stránky. Vzhledem ke každoroční velké koncentraci stanic na severu republiky se jevila naopak příznivě poloha jižněji. I za předpokladu většího rušení odtud byly všechny  kontrolky téměř jisté.

Ve finále tedy padla volba na čtverec JN79GM k Javorové skále 723m nedaleko Prčic. Info pro šťouraly, nebyli jsme přímo na Javorové skále, proto uvádím JN79GM, vrchol Javorové skály je již v JN79GN.   I z taktického hlediska bylo lepší nevysílat přímo od vrcholu, ale o pár metrů níž, tedy o čtverec vedle, což podle propočtů dalo zhruba 270km + koeficienty na CLka a Áčka na Klínovci a Pradědu. Neponechali jsme tedy nic náhodě, vyjednali si na patřičných místech vysílací stanoviště, abychom se vyvarovali různých zákazů vjezdu atd.

Vzhledem k pracovním povinnostem jsme vyráželi až po dvanácté hodině. Podle propočtů měla cesta trvat cca hodinu a čtvrt, takže do začátku prvního kola bychom měli být na místě, jenže plán a skutečnost jsou dvě rozdílné hodnoty. První půl hodinu jsme provařili v zácpě u Průhonic,  další zdržení pak přidala objížďka u Votic.  Cíle cesty jsme dosáhli těsně před třetí odpolední. Nebylo proto ani trochu času, věnovat se nějakému budování zázemí, proto zůstal běžet jen scan na mobilkce v autě, aby se ulovila jen nějaká ta kontrolka, než se pro odpolední kolo postaví stožár s půlkou. Áčka ale byla tak zahlcená brejky, že anténa se v klidu postavila a spojení s nimi se ještě stihla udělat. Celé první kolo všechno šlapalo, jak na běžícím pásu. Sice jsme postupně dostávali info, jak se kde kazí počasí, ale na našem QTH počasí super, až do sedmé hodiny se sedělo venku v kraťáskách a tričku.

Po první rundě, bylo v první řadě potřeba doplnit energii a postavit ještě směrovku a pak se jít ještě pokoukat po krajině. Již podruhé za den však plán ztroskotal. Žranec byl ještě v poho, ale stavbu směrovky zbrzdil hodinový plavák, třetí bod plánu, průzkum okolní krajiny byl zrušen, neměl jsem ve výbavě holinky. Dostavěli jsme tedy alespoň HBčko. Za pár minut na to se přihnala další přeháňka doprovázená bouřkou. Po určitých zážitcích se statickou elektřinou na anténě letí okamžitě kabely z obou antén ven z auta. Jistota je jistota. 

Do začátku druhého kola zbývalo pár desítek minut, stíhám ještě jednoho turka. Těsně před jedenáctou se i počasí umoudřuje, začíná hon na body. Sice mě trochu znepokojuje úroveň PSV u směrovky, které se na vyšších kanálech šplhá přes 3.   Na vině byla nejspíš voda, jakmile začalo profukovat, PSV se vracelo do standartu 1,2.

První hodiny nočního kola jsou v pohodovém tempu. Tak jako v prvním kole, ani večer nezvedne rušení ručička S-metru přes 2S. Většina stanic u nás byla za plno, jediným problémem se nakonec jevila kontrolka na Velké Javořině. Nevím, jestli nám tímto směrem něco stínilo, bez směrovky bychom měli s touto kontrolku asi problém. Nakonec všechno dobře dopadlo a LPD bylo letos z našeho pohledu zdařilé.

Poděkování tedy patří všem, kdo měli s letošním ročníkem něco společného, od organizátorů po soutěžící, též poděkování i ostatním síbíčkářům, že nás nechali to jedno odpoledne a jednu noc blbnout i na těch jindy "jejich" kanálech.