Tísňové volání bez telefonu, I.

Mě se to již stalo a ne jednou. Naštěstí to byla pokaždé ta první varianta, že jsem potřeboval navázat spojení  s vedením záchranných prací, tedy s operačním střediskem HZS při téměř již pravidelných záplavách nejen na dolním toku řeky Labe.

Na CB je to v celku jednoduché. Tam na to dokonce už někdo myslel při psaní všeobecného oprávnění. Námi milovanému pásmu 27 MHz se jako málokterému pásmu věnuje jedno celé a jen na CB zaměřené všeobecné oprávnění č. 7 v posledním vydání z roku 2016, kde ČTÚ vydal několik novinek jako třeba 80 kanálů nebo možnost použití modulace J3E a R3E s průměrným výkonem až 12W. Rozebírat obsah VO do podrobna zde nehodlám, to můžeme například v diskuzi na webu anebo v některém následujícím článku - bude-li zájem.

To co je ale v tomto právním a závazném dokumentu pro můj článek důležité je odst. 9 ve druhém článku, tedy že kanál č. 9 je přímo vyhrazen pro informace zvláštní důležitosti, tedy zejména tísňové volání v případě neštěstí, havárie, úrazu a podobně.

A protože selhalo spojení v pásmu 2 metrů na kmitočtech HZS, kdy spojení na direkt nebylo možné ani ve snu a oba převaděče mě dostupné byly buď mimo provoz, nebo přetížené se 100% klíčovacím poměrem, zkusil jsem spojení právě na kanálu 9, tedy kmitočet 27065 kHz. Minimálně útvar HZS v Děčíně měl ve zvyku dodržovat interní nařízení o monitorování tísňových kmitočtů a tak jsem měl na krátkých vlnách šanci se dovolat. 

Po ztopoření antény hned u hladiny Labe, dotažení akumulátoru a spuštění, bylo dosti živo na celém pásmu. Nutno podotknout, že to nebyl fonický provoz, ale rušení asi od podvodní vodnické dráhy… Ale zkusil jsem to, stanici natáhnul na plných asi 7W na výstupu a zařval jsem na devátém kanále. A nic. Přesto že jsem v šumu slyšel nějaké hovory, já k nim neprolezl. A to za celý den. Na druhý den jsem našel nějakou anténní podporu s cca 18W, jenže zase s buzením maximálně 1W, takže zase do stanice a na výstupu ubrat na minimum, vlastně jen na výkon budícího tranzistoru.  Vůbec tedy netuším, co za humus jsem z antény vyprodukoval, ale už jsem byl slyšet. Jenže né v Děčíně ale až od Ústí nad Labem dál. I tak to byla malá výhra, protože spojení a relativně stabilní bylo zajištěné, tedy do doby, než by se ještě zvedla hladina. To bych měl už zašploucháno v majku. Druhá výhra nastala až v momentě, kdy se mi podařilo přesvědčit operátora na druhé straně, že si „fakt nedělám pr*el“ a že volám ze zaplavené oblasti a potřebuji, aby zavolal na … a sdělil tam to a to… Ano, ten dotyčný mi nevěřil ani při poslechu vln a vrtulníku nad hlavou. Výsledkem bylo nakonec stabilní spojení s KOPIS na kmitočtech HZS a to po celou dobu, kdy to bylo potřebné. O závadě, kvůli které se k nim nedovolalo více jednotek, než jen ta naše se totiž u nich nic nevědělo, ale ty ostatní jednotky se tam dobouchaly mobilem nebo pevnou, případně jinou cestou než převaděčem.

Na plotě je vztyčená 5/8, tou dobou už bez kabelu a radiostanice. Ač to nevypadá, bylo už dost pozdě.

Při tomto vysílání jsem sám porušil uvedené VO tím, že jsem vysílal patrně násobným výkonem, než povoleným. Ale zjevně horším prohřeškem bylo z mého pohledu (nebo spíše poslechu) to, že na devátém kanále v době živelné pohromy probíhaly hovory typu: „kolik tam máš vody?“ „zatím k plotu, ale ještě 10m a budu to mít v zahradní chatce“, „co budeš dělat pak?“, „půjdu domů“, „kde bydlíš?“, „v paneláku v želenicích, ale tam se voda nedostane, to by labe muselo vylézt na víc jak 60m“!!! Po celou dobu jsem na tísňovém kanále neslyšel jedinou tísňovou zprávu!! A zrovna když je voda všude, tak se musí někdo bavit zrovna na devátém kanále. Patrně nikde jinde nebylo volno. No a to je taky ten důvod, proč mě na monitorovaném 9. kanále neslyšel Děčínský útvar, kvůli neukázněnosti několika jedinců to prostě vypnuly, aby měli volné uši na jiné hovory. Po této zkušenosti se zavedla DTMF selektivní volba reagující na číslo 150, 155 a 112 (tehdy byl výjezd RZS v budově útvaru HZS).

Po této zkušenosti jsem začal zjišťovat, jaké jsou další možnosti, jak v případě nemožnosti využít standartních komunikačních prostředků přivolat pomoc, nebo se prostě jen spojit a zjistit, jak se věci mají a co bude následovat. Jak Vám asi docvaklo, v našich končinách se 100% spoléhá na mobilní a pevné telefony i přesto, že sám krizový štáb se v některých místech nebyl schopen spojit s KOPIS ani s jinou složkou. Nebyl totiž u nich žádný cíbíčkář ani radioamatér (ten by si ale beztak nejspíš nedokázal poradit :-). Měli prý mobilní telefony s nastavením přednostního odbavení hovoru operátorem, ale když není elektrika na mobilním vysílači, je to funkce beztak k ho*nu a digitální radiostini Matra, ta je dobrá jako klín pod policejní auto už od začátku, co si to Havel přivezl jako dárek z dovolené z Francie. Takže já se na spoje zajišťované kyslíkem a okřídleným koněm nehodlám spoléhat. Spektrum je plné různých kmitočtů a na každém někdo poslouchá.

V následujícím článku si tedy rozebereme různá pásma a způsoby komunikace na nich.

Ještě pro odlehčení, i povodeň má něco do sebe. Kafe v takovém klidu jste asi nikdo ještě neměl...

Po každé práci je třeba si vychutnat kafe. To nejlepší je s rybyčkama :-)