Jeden takový VN jsem si vyrobil. Jde o symetrický stejnosměrný regulovatelný zdroj o napětí 40 až 800 V, takže pro naší bleskojistku s 350 V by měl stačit. Měřit budeme tak, že výstup ze zdroje napojíme na střední vodič a zemnící oko bleskojistky a teorie říká, že do 350 V by nemělo dojít ke zkratu. Zdroj není nijak výkonný, trvale jen 50W, krátkodobě 100W. Takže při uvažovaných 350 V, kdy by mělo dojít k otevření varistoru, by proud měl být maximálně okolo 280 mA. Proud to není malý, ale varistoru by neměl ublížit, navíc nevydrží moc dlouho. Jen do doby reakce vnitřní ochrany před zkratem.

Zelený a jeden červený vodič jde k voltmetru, který zapisuje rovnou do excelu v PC. Druhý červený a černý vodič jde k VN zdroji a průběh naměřeného napětí je v následujícím grafu:

Je z něj patrná docela přesně nastavená kritická hladina napětí. Podle měření to bylo přesně na 351,2 V, kdy došlo k „sepnutí“ varistoru, vybití do země a znovu sepnutí a tak dokola, než napětí nekleslo pod 252,5 V a to je to naše přídržné napětí. A co na to řekne konfrontace s katalogovým listem? Ten mluví o 250 V :-)  To jak lítalo napětí na varisotru po jeho otevření je způsobeno VN zdrojem, je měkký a s né úplně dokonalou proudovou ochranou, takže nedržel trvale na ustáleném proudu, ale neustále spínal.

Můžete namítat, že to není stejný typ měření průrazu, jaký tomuto účelu odpovídá. Ano, tam se měří v přesně definovaných pulsech a s proudy v řádu kA. Takové vybavení ale běžně nikdo doma nemá, čekat na bouřku se mi nechtělo a domnívám se, že pro edukativní účely, jak to vlastně funguje, to plně postačuje. 

Příště se podíváme na frekvenční charakteristiku naši bleskojistky a jaký má útlum, když si jí strčíme do cesty signálu.