EBH 2024 z pohledu Radegastů

EBH 2024 z pohledu Radegastů

Tak jsme opět nachystaní na další ročník EBH, tentokrát 2024. Sakra to to letí. Člověk se ani nestačí ohlédnout a je jinde a všechno je úplně jinak. Letos jsme doufali, že nám Čerchov připraví trochu příjemnější přivítání než tomu je již po několik měsíců. Asi jak stárneme tak i blbneme a naše představy jsou scestné. Již při cestě po hlavní silnici pršelo a po příjezdu na Čerchov doslova lilo jako z konve, až bych si dovolil prohlásit, že chcalo tak, že jsme se museli asi na 30min. schovat v rozhledně protože zpátky do auta by to znamenalo, že budeme turch. Dali jsme kávu a pivíčko a trpělivě jsme počkali až ta hrůza přejde. Kopeček se nakonec nad námi slitoval a přestalo lejt a dokonce vylezlo sluníčko. Raději jsme ještě pár minut počkali a potom jsme se dali do práce. Tentokrát to bylo o něco složitější, protože jsme stavěli dvojče. Sluníčko svítilo a tak nám šla práce pěkně od ruky. Ani ne za hodinku jsme měli hotovo a za chvilku ANT stála. Není se co divit že nám to tak jde od ruky. Vždyť to děláme již po paměti a jsme v tom profíci. Zkrátka hrábě stály a Vorlik jde do auta odzkoušet PSV a energie. A jak tak kráčí k autu tak zvedne hlavu a to co uvidí si budeme dlouho pamatovat. Již se nám přihodilo dost různých nedokonalostí jako že zapomeneme koax, nebo prvky ale i celou ANT se nám podařilo nechat doma, ale to co se povedlo tentokrát tak to je opravdu známka něčeho přirozeného jako je například stáří ?? No co jiného to může být ? nebo že by demence ? Fuj !! To snad ne.

Tak u téhle ANT by bylo PSV nekonečno. Ono to bez těch prvků opravdu nejde. No co? ANT znova dolů, dodělat a zase nahoru.

Takhle to vypadá o něco lépe když je tam všechno co tam má být. Změřeno odzkoušeno a je všechno, k našemu potěšení  jak má být. No a teď přijde na řadu další část dění a tou je posilnění po těžké vysilující práci.

Ono tam toho bylo mnohem víc, ale než to stačil Vorlík vyfotit, stačil většinu toho Venca sežrat. Komu se nelení, tomu se zelení a kdo dřív přijde ten víc mele. Vorlík má kliku, že si vozí jídlo svoje. Jinak by byl o hladu. Oba máme notnou zásobu na sobě a tak by se mu stejně nic nestalo. Zkrátka kolem 17:00 jsme byly plně připravení se pustit do práce.

Z kopce se pomalu vytratili poslední návštěvníci a zůstali jsme samečkové sami samotinký a kolem nás zůstaly jen zbylé stavby.

Pustili jsme se do práce a je možno říci, že se dařilo. Podmínky nebyly nějak zvláštní, ale i tak QSO přibývaly jedno po druhém. Slovenské pomezí zatím nic moc. Sem tam jsme něco zaslechli, ono to dvojče slyší „trávu růst“ , ale dovolat se je již něco jiného. Přesto jsme byli spokojeni a nutno všem poděkovat za jejich práci, která nám plnila deník. Pomalu tady byla noc a pomalu tady bylo i ráno

Probrali jsme se asi kolem 05:00 a na první poslech bylo všude pusto, ale během 15 min. se to začalo na pásmu pohybovat . Je pravdou, že nám, když jsme spali, utekly  alfi. Vrchol již máme za sebou a tak jsme nijak proto neplakali a jen jsme si užívali božského kuropění. Dobrá káva, dobrá klobása a tlačenka nás potěšily stejně jako na posledních 10min před koncem soutěže QSO s Trnaváky a exp.Omega . Děkujeme operátorům obou exp. Za trpělivost kterou na poslední chvíli předvedli a samozřejmě za bodíky, které nám to přineslo.

A to je nejspíš všechno pro tento náš výjezd a jen ještě výsledek našeho snažení

A mějte se dobře a pevné zdraví vám všem přejí :

Vorel Stupno CL-45 a Venca Chotěšov CL-39