CB klub Česká Lípa CL - Charlie Lima CB klub Česká lípa, z.s.
Aktuality

Vyzýváme členy CB klubu Česká Lípa, kteří se na klubovém webu ještě nepřihlásili, aby tak učinili v zájmu řádné informovanosti o dění v klubu. Viz článek o registraci.

Kategorie: Technika, Návody a postupy, Všechny články
Koaxiální přepěťová ochrana IV.Když už si do cesty signálu něco vložíme, mohlo by nás zajímat, jaký to má vliv na drahocenný signál. Zejména o kolik nám ho to utlumí a případně, zda ho to nějak jinak degraduje.

 

To si na naší zkušební bleskojistce otestujeme jednoduchými testy v tomto článku. K měření útlumu jsem použil elektronkový VF generátor Tesla BM496. Jeho výhoda, nebo pro někoho nevýhoda je, že jeho výstup není nijak impedančně definován, zato má velký výkon, velice citlivý (ikdyž necejchovaný) atenuátor a je stabilní kmitočtově i amplitudově. Elektronky se nezapřou a tím, že nemá definovanou výstupní impedanci jej lze použít pro široká měření.

Za generátorem pak následuje umělá zátěž. Právě proto, že generátor nemá žádnou vlastní definovanou, tak mu tím nastavíme (nadefinujeme) 50R. Já použil průchozí měřící zátěž 50W/20dB. Za ní se zapojí měřený objekt „DUT“ (Device Under Test) a pak následuje nějaké to měřidlo, v mém případě spektrální analyzátor. Celá měřící sestava pak schematicky vypadá asi takto:

Abych vyloučil vliv konektorů, změřil jsem i jejich útlum, ale nejdřív jsem si nastavil měřící úroveň na 0 dBm na středním kmitočtu 27,205 MHz na přímo, tedy bez konektorů. (0 dBm = 1mW)

Pak bylo měření provedeno za stejných podmínek, ale s vložením dvou PL konektorů (PL spojky) pro zjištění útlumu jich samotných:

Je patrné (MARKERS v pravém dolním rohu obrázku), že útlum samotné PL spojky je 0,01 dB, to jsou 3 tisíciny miliwattu, takže je to spíše nejistota měření. Obecně se pracuje s tolerancí 3%, ale i tak mě zajímá, jak nám utlumí signál bleskojistka, když jí vyměníme za PL spojku?

Nijak. Naše zkušební bleskojistka má stejný útlum jako PL spojka, tedy 0,01 dB. To je tak zanedbatelná ztráta, že se jí ani nestojí zaobírat a můžeme si říct, že nám samotná vlastně nic neutlumí. Ve spojení s konektory, které v celé cestě musí být minimálně 4 nám to tak v součtu vytvoří útlum 0,04 dB + útlumu použitého koaxu, který bude vždy větší. Největší a měřitelný útlum má tedy v cestě mezi anténou a stanicí jedině kabel.

Zjistili jsme tedy, že bleskojistka nám na útlumu nic moc nepřidá, jak to ale vypadá s její frekvenční charakteristikou, která je ovlivněná parazitní kapacitou použitého varistoru i jeho impedancí (ta je v normálním stavu v řádu giga ohmů). Pro takové měření místo generátoru použiju šumový generátor. To je taková věc, co vlastně vyrábí rušení v širokém spektru, ale velmi nizkým výkonem. V mém případě od jednotek kHz po asi 2,8 GHz, ale vyrovnaná je do 10 MHz po 1 GHz a v tomto spektru budeme měřit.

Bílá linka je referenční průběh šumového generátoru "na přímo" a žlutě pak průběh přes bleskojistku. Jelikož má bleskojistka nicotný útlum a obě linky by se překrývaly, posunul jsem tedy tu bílou referenční o 2 dB nahoru, aby bylo vidět, že průběhy jsou naprosto totožné. Lze tedy říct, že v pásmu od 10 MHz po 1 GHz bleskojistka nijak neovlivňuje signál. Jen pro zajímavost jsem provedl měření v celém rozsahu šumového generátoru a tam již byl zjevně patrný vzrůstající útlum od 1,2 GHz výše. Tvrzení etikety na bleskojistce, že je vhodná až do 2,5 GHz je tedy hodně nadnesené. Útlum od 1,5 GHz výše byl již enormní v řádu desítek dB a tam bych použil již jiné druhy přepěťovek, třeba λ ¼ zkrat.

To samé měření jsem pak ještě provedl jen na našem CB pásmu v rozsahu 5 MHz okolo CB kanálu 20, opět s posunutím reference o 1 dB, aby to graficky vyniklo.

MHz

útlum v dB

27

0,01

144

0,03

435

0,07

 

Ještě malý souhrn měření útlumu na nejpoužívanějších pásmech a opět je vidět, že je zanedbatelný, pokud zrovna nechytáte QRP dálkový provoz na 70cm pod úrovní šumu :-)

Příště se podíváme na druh přepěťové ochrany, která nám ve vedení signálu vytvoří zkrat a to již zmíněný – λ¼ zkratovaný pahýl. 

Komentáře

postPřidat komentář
Alpinet Plzeň
odpovědět citovat
Díky kluci , pomalu místní technické články pročítám a vstřebávání. Zrovna aktuálně řeším / vybírám přívodní koax ….
Alpinet Plzeň
odpovědět citovat
Ano ano , jen mi zajímalo , jaký uchycení PL jsi měl u měření . Díky
Soptík Hřensko CL-95
citovat
Tak jestli se ptáš na měření, tak tam nebyl žádný koax použitý. Respektive byl mezi generátorem, ATT a prvním konektorem, který byl lisovaný + pájený. Ale referenční napětí se nastavovalo až na něm, nikoli na výstupu z generátoru, tedy jeho vliv nebyl žádný, ikdyby byl útlum kabelu a konektoru třeba 10dB. Pak byly použity jen speciální měřící redukce a jedná PL spojka F/F jako porovnání s bleskojistkou.
Alpinet Plzeň
odpovědět citovat
PL konektor byl připojeny ke koax kabelu jakou metodou, pájením?
Soptík Hřensko CL-95
citovat
Podle toho jaký máš konektor. Osobně používám šroubovací (převlečná matka okolo koaxu, kterou se to stáhne a zaizoluje) s pájením středního vodiče. Pak jsou krimpovací (lisovací), nebo takové ty "TWIST ON", že tam ten kabel s opletem našroubuješ. Ten poslední způsob je asi nejméně vhodný pro né úplně spolehlivé spojení opletu vodiče s konektorem.
Tomáš mobil Roudnice
citovat
https://drive.cbdx.cz/archiv2122.htm, je to sice starý, ale ten návod na konci funguje perfektně.
Vláďa Tři Dvory CL-78
citovat
https://drive.cbdx.cz/archiv2122.htm ,
Když už tady Tom dal odkaz na data která jsou určitě užitečná pro každého operátora, vyplatí se doplnit info o požívaných jednotkách útlumu/zesílení ve sdělovací technice pro kolegy kteří jsou oborem daleko od elektroniky. Používá se jednotka decibel (dB)=1/10 Belu, tj. poměr napětí, případně výkonu, vstup/výstup. Je logaritmická a vypočítavá se : 20xlogU1/U2 pro napětí a 10xlogP1/P2 pro výkon.
Pro představu bez nutnosti počítání 6dB je polovina případně dvojnásobek napětí případně čtvrtina či čtyřnásobek výkonu atd. 20dB=10xnapětí, nebo 100xvýkon, 40dB=100xnapětí....
Stejně se užívá i síla signálu S, vychází se od "S9", je definováno napětí v KV rozsazích na 50 ohmovém vstupu přijímače = 50 mikrovoltů, "S8" je polovina 25uV, S7 = 12,5, S6 = 6,75 atd. a stejně S9 + 20dB = 500 uV = 0,5mV, + 40 = 5mV.
Soptík Hřensko CL-95
citovat
Tady pro tyhle účely je odkaz na přepočty při 50R a 75R mezi různými jednotkami: http://ok1uci.wz.cz/kat/tvvypocty.html, nebo https://www.compeng.com.au/radiated-power-calculator/ a případně ty, ve kterých mám osobně prsty i já https://spektrum.ctu.cz/vypocty/doplnkove