CB klub Česká Lípa - Mates Brno na Ostružné

Co jsem se od září 2016 pustil do vysílání na pásmu CB, všichni asi víte, že na stejné kóty zatím moc často nechodím. Dvakrát jsem zatím vysílal ze slovenských kopců Sitno a Veľký Inovec, doma ze zahrady a teď z Ostružné. Loni jsem na Ostružné v Jeseníkách byl kvůli EBH. Dá se říct, že se mi tam dařilo a je tam taky hezký altánek přímo na vrcholu, kterým jsem loni pohrdl. Tak mě to teď lákalo zkusit, jestli by nešlo vysílat přímo z něj. A taky že jo!

Ale nepředbíhejme. V květnu se mi letos začali kopit povinnosti a prošvihnul jsem termín v polovině měsíce, kdy všichni vylezli na kopec. Což většinou znamená trochu méně bodů do CB ligy, méně důvěrně známých volaček, ale jinak nic strašnýho. Využil jsem hned další víkend k vysílání z kopce Somár v Malých Karpatech nedaleko Bratislavy. I jako přípravu na EBH. Což ale taky mohlo blbě dopadnout, protože jsem podcenil délku návratu z kóty na autobus do Lozorna na horkém slunci a postupně se z námahy kromě slabšího úpalu vyklubala i bolest v krku a na pár hodin to vypadalo i na zápal průdušek. Tomu ale definitivně udělal konec výstup na Ostružnou, u kterého jsem se zapotil lépe jako kdybych si dal aspirin a lehl pod dvě duchny. Takže všechno nakonec bylo jak má být, já lezl s výbavou na Ostružnou, bacil byl vykázán z těla ven a předpověď počasí taky nebyla nejhorší.

Letos jsem nakonec nevysílal sám, ale byli jsme expedice - Mates Brno a yorkshirský teriér Charlie. Snad mě nedisknou, že jsem do EBH nahlásil jenom sebe. Znamenalo to sice o 3kg větší zátěž, ale i klid v rodině, že je na tři dny, kdy nikdo nezůstal doma o pejska postaráno (dostával samý klobásky a když jsem vysílal, dokonce spal i ve spacáku). Schválně, na kolika fotkách pejska najdete?

Letos jsem vyrazil už v pátek dopoledne, vlakem z Brna do Šumperku a pak autobusem do sedla Na Skřítku, kde je i poměrně známý, stejnojmenný motorest. I ten skřítek je tam u cesty. Nebyl jsem úplně spokojenej s deníkem ze Somáru (co se týče součtu km spojení) a chtěl jsem si taky vyzkoušet, co by to obnášelo vzít vážně v nadcházejícím 48-hodinovém CB maratonu (CBM48) vysílání a opravdu vysílat dva dny někde z kopce. Test dopadl dobře. Mezi těmito dvěma akcemi jsem byl ještě přihlášenej do PMR štafety, kterou pořádá Apache Znojmo.

PMR štafeta dopadla relativně dobře, předal jsem pomyslný kolík nakonec komu bylo potřeba a včas, i když zrovna na Ostružné bylo hodně slyšet výstup z polské PMR brány na štafetovém kanálu 7 a nebýt toho, že rozhovor tam zrovna v kritickou chvíli zkončil, tak nevím-nevím jak to dopadne.

Do startu EBH jsem odzkoušel techniku, nasbíral trochu dříví na oheň a hlavně zapracoval na vyvěšení sfázovaného dvojčete Slim-Jimů, které pěkně fungovalo už i na Somáru. Na fotce vidíte nosné lanko, které jsem za pomoci nahozených šňúrek-výtahů dostal někam do 8-10m výšky. Na něj jsem ve dvou místech navázal antény a vytáhl je pěkně do výšky. Po chvíli jsem ale zjistil, že v některých směrech dostávám slabší reporty než když jsem v pátek vysílal do ligy na jednu anténu. Než nad tím ztrácet čas jsem pak kolem desáté večer přešel na vysílání jenom z jedné antény. Přemýšlením doma jsem přišel k závěru, že na rozdíl od Somáru jsem tady měl zářiče od sebe kus dál, možná 7-8m namísto předchozích 4m. U takové rozteče je už několik hlubokých minim ve vyzařovacím diagramu a to mi zřejmě komplikovalo spojení v některých směrech. Dvojče ale určitě budu dolaďovat, i způsob jeho věšení, protože konkurence roste ze dne na den. Není to tak dávno co expedice Mafia přešla na dvojče HB antén a začala se mi nedostižně vzdalovat v lize. V éteru jsem slyšel něco o 5-elementovém quadu, zkrátka pro další zlepšování nemusí vždy už stačit jen vylézt na dobrou kótu.

EBH byl letos hodně zajímavý tím, jak se měnili podmínky od totálního zarušení pásma dálkami po krystalicky křehký éter kolem páté ráno, kdy se mi během několika minut ozvali reporty 30 až 50 Karel Víchová, Jindra Meclov, Adam-84, Ferda a nakonec i Železný Dědek Litvínov, že byl na 269 km trochu blíž a méně lesů a kopců mezi náma, tam bylo spojení ještě lepší, žádné lovení ze šumu jako večer se ráno nekonalo. Další zajímavostí byla hluchá expedice Saigon, o které doteď nevíme, jestli to bylo vysírači nebo vysílači na Děvínské Kobyle u Bratislavy, že se na ně nikdo ze Z a SZ nedovolal. Mě se to ze severu povedlo reportem 57/47. kolem deváté večer. Dále byla možnost pozdravit se se všema, se kterýma se na kopcích pravidelně slyšíme. Teď riskuji, že se někdo urazí, ale se zajímavějších vzdálenějších kontaktů se zmíním o spojení s Vysočinou (Ladič, Děda Herálec, Military, Vojta Sedlec,...), Bratislavou (Orion, Tango Mike), Prahou (Korba Žižkov - ale ten vlastně někde na portejblu kousk blíž), Jizerskými horami a Krkonošemi (Michal Jílové, exp. Furgon), oblastí Nitry (Erixon, Jofi Hostie), jihem středního Slovenska (Dráčik, Veža) i Tatrami (expedice Tatran) a Fatrami (Matej, Dolina ozývající se letos hlavně dětským hláskem). Snad ale nejluxusnějšího přijetí se mi letos dostalo na kolečku Karvinské plotkory (nebo to bylo podbeskydské?), kde Jindra Karviná operativně přešel do režimu "děláme spojení na expedici" a během 5 minut mi představil a dal prostor na spojení všem debatujícím. Palec nahoru a dík!

Když se teď doma dívám na deník, tak vidím, že jsem letos udělal asi o 6 spojení víc než loni, z toho asi o 10 víc kontrolek a o několik DXů (nad 250km) víc než loni. O něco jsem přišel, když jsem kolem čtvrté ráno zaspal a naštěstí se pak vzbudil jednou na kontrolku a pak definitivně kolem páté na zvuky z vysílačky, které přicházeli z Krušných hor a pomohli mi k několika hezkým spojením. Ráno už jsem neměl síly, pozdravil jsem něco po sedmé Kotlík Trnky-Brnky, ale ani jsem neměl energii je tam vybízet aby někam za mnou lezli na kanál (ono to stejně na tomto kolečku příliš nefunguje, všichni jsou zvědaví na to, co se tam děje a ne na nějaké expedice).

Kontrolky. Kontrolky mě letos nezklamali. Zlatý metál ode mě by dostala Pohádka, když jsem ji po dvou spojeních naučil svůj Roger Beep, který jinak moc nepoužívám, leda tak omylem a pak při třetím, cituji Honzu "rádiem mínus jedna" mi potvrdili spojení. Spojení bylo u mě 50, ale když Honza navrhl 30, neváhal jsem potvrdit 30, abychom vůbec spojení dokončili. Jaké pak bylo mé zklamání, když se z vysílačky ozvalo "20?". Ale nakonec jsme to nějak dobouchali, teda doufám, protože s přibývající konverzací jsem měl dojem, že na Svahovou procházím spíš přes skleněnou kouli než přes vysílačku. Jano NZ, Milan a Favorit byli v Jeseníkách jako z praku a pokud jsem něco vynechal, bylo to nepozorností nebo tím, že jsem zaspal. Hodně mě potěšilo, když se večer objevil Fousáčův hlas z Churáňova, několik spojení jsem tam pak udělal. Nejdéle odolávala kontrolka v sedle nad Úhornou, tu se povedlo kontaktovat až díky SSB režimu někdy po půlnoci - teď na to koukám - bylo to až 2:52.

Letos jsem zkoušel v 0:32 vysílat v digi módu. Byla i protistrana, Petr Sokolnice, se kterým jsme se slyšeli do Orlických hor samozřejmě i fónicky. Bohužel jsem podcenil ovládání vysílacího programu a nevšiml si, že kromě domluveného módu jsem měl zaškrtlý ještě jeden další. A ten byl abecedně na prvním místě, takže jsme nakonec každý vysílal v jiném módu a nedomluvili se. Domácí testy ale proběhli zdárně. Na Androidu jsem instaloval program AndFlmsg a v něm připravil jednu správu podobnou zápisu v deníku z CQ CQ na začátku. Druhá byla potvrzení spojení pro případné protistrany. Pro vyslání kterékoliv z nich bez počítače a interface k rádiu stačí zpustit vysílání na mobilu, stlačit PTT a cca 20s podržet. A je to venku. Pak přejít s mobilem do režimu dekódování a pokud se z repro ozve pípání, program správu vypíše a zároveň uchová do schránky. Jako zpestření portejblu by to nebylo špatné - párkrát vyslat správu a pak čekat, kdo se ozve, ale asi by to chtělo minimálně vlastní přijímač, aby se tomu pak člověk nemusel tolik věnovat a mohl klidně vysílat paralelně.

A jak to celé dopadlo? Tady je mapka z deníku.