Mates Brno na Zelených kamenech

Protože jsem se mezitím přestěhoval v rámci Brna z lokátoru JN89GE do lokátoru JN89GF, účast na EBH začala hledáním všemožné techniky a pomůcek. Naštěstí jsem se o měsíc dřív zapojil do vysílání z místního krtince s honosným názvem Velká Baba 446m (JN89GF) a něco málo už vybalil z krabic. V sobotu ráno sbaleno, vybírám ještě provázky správné délky a síly na ukotvení celty v terénu. Vyrážím s nečekaně lehkým baťůžkem něco přes 10kg (viz foto). Ve vlaku pak zjišťuji, co bylo toho příčinou - provázky sebou, ale celta do deště a větru zůstala doma! Chvilku zvažuji jestli to neznamená návrat domů, ale vzhledem k předpovědi deště až nad ránem a tomu, že jsem sbalil extra karimatku, takovou tenkou s Al fólie, nabízí se problém řešit její využitím jako přístřešku, i když při šířce 60cm ne bůhvíjakého. Holt, musel jsem hledat hustší smrčky k bivaku. Idea vysílat přímo z altánku na turistické značce pod kopcem je taky alternativa, ale nelíbí se mi plochý terén kolem, stíněn dospělými smrky a jedlemi.

Ze Šumperka beru autobus do sedla Skřítek, který znám už z dvou portejblů na Ostružné. Zelené kameny, kam mířím jsou stejným směrem, ale o 5km blíž. Stoupám ze Skřítku středně strmým hřebenem (viz foto) a po 1.5km narážím na první zelené kameny, akorát ne ty "moje". Je to nějaká břidlice a hraniční kámen (viz foto) napovídá, že už něco zažili.

Kolem 16:30 jsem na místě a věnuji se přípravě na vysílání. Vím, že se nevyplatí nic šidit, protože jak začne provoz a do toho možná i pršet nebo foukat, nechce se člověku už nic upravovat, maximálně si tak zajít na záchod, hehe. Hledám svah s minimem stromů skloněn na JZ, místo pro bivak a pak šup-šup, skipperovka na 7m laminátu instalatérskou páskou a stožár na vchol 4-5m vysokého smrčku. S výsledkem jsem spokojen (viz foto).

Kochám se chvíli pohledem na Oderské vrchy, Drahanskou vrchovinu, Žďárské vrchy, Králický sněžník a Dlouhé stráně (viz panoramatické foto).

Zůstává 30 min volna, které věnuji testu PMR spojení ze Zelených kamenů. Dvě krátké výzvy okamžitě vynesli 8 spojení, ani to nestíhám zapisovat, většinou do míst, která jsou v panorámě na obzoru (viz deník http://www.cbpmr.cz/deniky/17308.htm). Před začátkem EBH ještě srovnávám papírový deník, dávám do pohotovosti baterku a jídlo pro pozdější hodiny. Přichází i návštěva, naštěstí jenom několikacentimetrová, je to asi nějaký tesařík (viz foto).

EBH pro mě začíná 18:05 spojením na kontrolku na Churáňově - 279km. Pokračuje lavinou místních spojení, všude kolem Jeseníků běží různá kolečka a mám hned možnost pozdravit i staré známé z větší dálky, které jsem už dlouho neslyšel. Hlásí se Jano Korňa z Butorek, nedaleko vysílající soutěžní stanice Víťu Krnov, z opačné strany Vlasta Ostrov, odkud jinade než z Hoblovny. Dále Marián Strečno z Malé Fatry, Apache Znojmo z Kasárenské křižovatky u Znojma, Franta Litomyšl z lokátoru JO80FrantaFranta, volačka, se kterou jsem měl v roce 2016 své vůbec první spojení na CB pásmu. Pozdějí další a další. Pepa Klobouky z Královce, Stano Dolné Trhovište z Vrchu nad Hlbokým, kóty, kterou má, tak řečeno, "za humnama" v nadmořské výšce 343m, a podívejte, kam všude se ztama dovolá. Dává mi zprávy, že zas trochu pohnul s projektem opakovače na Šianci nad Hlohovcem, zatím co mne karanténní opatření a zákaz cestování od tohoto projektu trochu odtrhli. A možná jsem byl i trochu líný. Jofi Hostie, který většinou sedí doma vyjel na Vojšín. Co se děje? Tak snad jej budu teď slýchávat i když nebudu vysílat na Slovensku. Příjemně mě překvapila expedice Krtko, z poměrně velké dálky za kopečkama (viz http://www.cbpmr.cz/banka-vyskopisu/231dr) signál přeskočí Štiavnické vrchy, Vtáčnik, Strážovské vrchy i Chmeľovou a Kelčský Javorník. Jak jim to vysílalo, posuďte sami: https://www.youtube.com/watch?v=KSLHN9e1r5M . Důležitou součástí EBH jsou kontrolky, už jenom kvůli koeficientu. Mám k dispozici tři kontrolky v průměru kolem 200km ode mě, kromě Churáňova také Milan Senica na Velké Javořině a expedice Favorit na Salatově kopcu za Jihlavou. Jen nezapomenout sledovat jak mění volací znaky! Myslím, že mi jich pár uteklo jak jsem byl zabrán do jiného vysílání. U kontrolek je důležité uvědomit si jak Tě slyší a nevolat na ně zbytečně brzy po změně znaku. Člověk pak stratí hodně času čekáním než se vystřídají silnější stanice a než Tě kontrolka nakonec vyvolá. Celá noc se pak proměnila kromě jiného v boj o čtvrtou kontrolku. Úhornianske sedlo ani ťuk, ale od půlnoci slyším pravidelně Klínovec, jenomže oni neslyší mě. Náladu trochu spravilo vydřené spojení po šesté ráno a další už méně problematické po sedmé. Moc jsem jim vděčný za trpělivost a luštění desítek ROGERů! Celkově to na západ moc nechodí, konstatují to i jiné stanice, skrátka v tomto roce jsme měli v éteru JZ éterický protivítr. Skutečný vítr přitom vál úplně opačně, ze SV a nad ránem tak zesílil, že jsem si musel držet deník a čepici. Padalo něco jako sníh, později se změnil na slabší déšť. V 7:45 jsem to už nevydržel a začal balit, mám dojem, že jsem měl i mírně omrzlé prsty, což jsem si v zápalu vysílání vůbec neuvědomoval, že by k něčemu takovému mohlo dojít, spacáček krásně hřál a vítr mě zlobil spíš mechanickým působením než tepelným.

Které soutěžní stanice byly na Zelených kamenech slyšet nejvíc? Řekl bych, že to byl Tygr Mutěnice s expedicí Horal, expedice Kopec z Kočího kopce, expedice Spektrum, kterou jsem měl na Bradle asi nejblíže, z panorámy jasně vidíte, že to bylo "na dohled". Silnější byl také Tomáš Sruby ze Šerlichu, který mi bohužel trochu stínil Krkonoše, nebo spíš Krkonošské podhůří. Nemyslím signálem, ale těma horama pod sebou :-). Dolovat ze šumu kromě Klínovce jsem musel Michala Jílové na Jizeře, ze začátku Michala Polepy na Sedle, ale v momentě spojení už hrál 54. A taky Soptík Hřensko, s tím nemívám tak často tu čest navázat spojení. A ejhle, těsně po půlnoci, hned po "bosorkách", vyloupl se z éteru RS42 z Loučné. Nedokřičel jsem se na Petra Žíželice, a Radegasty, oba už jsem měl napsané v deníku, první 23:10 RS 41 a druhé 01:25 RS20, ale přecenil jsem své síly. Mihla se mi tam i nějaká stanice U borovice, na Meluzíně, expedícia Výstrkov na bratislavském Kamzíku, kde jsem myslím, hodně dobře slyšel Janku dělat nějaká spojení. Vůbec na J a JV, jak vidíte i na mapce, to chodilo báječně.

Ráno se éter probouzel hodně brzy. Celou noc na kanálu čtyři probírali dva neznámí politiku. Byli do toho tak zabraní, že jsem ani neměl odvahu jim do toho vstoupit, a to jsem kanál 4 přecházel co půl hodiny. Kolem čtvrté se pak vzbudila Slezská Harta s Giuseppem a okolí. V půl šesté nastává hon na Petra Urmince, pro mě 252km pohodlně RS53. Peter mě bere "zrcadlově" RS35 :-). Po půl šesté spolehlivě nacházím na pásmu Vaška Moravská Brána jak promlouvá s kdekým, ale hlavně se Zdeňkem Syrákov a Staňou Nový Jičín. Vzpoměl jsem si na Frantu Bludov zpod Jeseníků, že nám na pásmu chybí a věnoval mu chvíli ticha v éteru. V sedm začíná kotlík Trnky-Brnky a kolečko Revmatiků v Brně. Na kotlík, i když mi hraje na téhle kótě v plné síle nějak už nemám chuť. Po cca 160 spojeních mám dojem, že stejně Ti, co by se mi po pozdravení ozvali už se mnou mluvili dřív. A tak nezvykle nechávám tenhle zdroj spojení žít si vlastním životem. Doma se dovídám, že někde nade mnou právě lítají spojení na 600km, ale co naděláš, nevím jak jiné expedice, ale z mého pohledu střední a severní Moravě tenhle dárek nadělen nebyl. V Brně se ozývá Petr Mouřínov, slyším i další, ale rušení začíná být tak silné, že po tom, co mě z brněnských pokusů příjemně vyrušil Jindra Karviná a kolečko Karvinské plotkory, zdravím Jindru a Honzu Šumbark a odpojuji stanici z baterky. Ty jsem měl letos sebou dvě, 20Ah LiFePO4, kterou jsem nad ránem v dojmu, že už nějak chcípá vyměnil za 9Ah olovo, spolu asi 5kg, které tvořili téměř polovinu hmotnosti mého báglu. V podstatě jsem si mohl vystačit i bez té druhé, a byl bych býval s báglem letos na 9kg!

Vysílání přineslo dobrý pocit, nasbíral jsem víc km i spojení než rok předtím na Ostružné ve stejném lokátoru (viz mapa). Nezbývá už než poděkovat organizátorům za vynikající akci, kontrolkám za udržování aktivity a všem ostatním soutěžícím, kolečkářům i jednotlivcům, o kterých se zde na tak malém prostoru bohužel nemohu o všech zmínit = těm všem patří velký dík!