| V pořadí už třetí podzim jsme si pospolu užili svatováclavského víkendu v Košticích, v pohostinné a přátelské vesnici v lounském okrese. Místo není náhodné, však tu starostuje náš člen a v tomto případě přesně platí: „Jaký pán, takový krám“. |
| Páteční příjezdy. Staří harcovníci Tomáš a Jířa již tradičně jistili místo už od čtvrtka. |
| Kdo se zabydlel, šel nabírat sluníčko, příjemně hřálo. |
| Obvyklá sestava je již pohromadě. |
| Musím vám ukázat toto zázračné a nenápadné zařízeni. Na jednu stranu vrazíte vepřová žebra, pár hrstí pilin a za chvíli je taková dobrota, co vám mám povídat! |
| Díky vstřícnosti obce, jsme mohli nejen stát na místním hřišti, ale i využít jeho zázemí. Večery a noci byly chladné a tak všichni šupky, dupky do teplíčka. |
| A tady jsme spořádali a vypili, co se dalo. A těch řečí! |
| Světlo čaruje, ranní mlhy mají něco do sebe. |
| Rynk je zatím volný, čeká, až se lidi probudí a zaplní ho stoly, židlemi, pozdní snídaní,… |
| A už jsou tady. Jeden konec řady. |
| Druhý konec řady. |
| Čemu se tak řehtají? Že by Vašek a jeho tričko? |
| To se musí pečlivě zaznamenat. |
| Kulturně sportovní vložka, Čertova pýcha – poletí to? |
| Hele, už letí! To jsme koukali! |
| Několik z nás si dopřálo i duševní potravy. Jarda Koštice se pochlubil okolím své vesnice, vyvezl nás na Stradonku – dřevěná stavba na rozhlednovém místě, keltském opidu u obce Stradonice, s výhledem na celé vulkanické České středohoří. |
| V Karfíkově rodinném ovocném lihovaru nás utvrdili o své prospěšnosti. |
| Nejstarší žijící potomek Karfíkova rodu vyprávěl o tradici rodinné firmy, o cestě ovoce k destilátu. |
| Cestou od výrobní haly ke koštovně, kolem zlatých rybek, nás nemusel vést, tu jsme si pamatovali z minula. |
| Koštovali jsme opatrně, po kapkách. |
| Jó, dobré to bylo. To se Vám, pánové, povedlo! |
| Ptáte se, co posadilo Indiána do židle? Následují citát! Jak je na tom? |
| Než jsme dorazili na zabíjačkové pochoutky, tak skoro nic nezbylo. Alespoň, že si malé Borůvčičky přišly na své. |
|
Záběry z následujícího večera nejsou. Věnoval jsem se bohulibější činnosti, než focení a tak mi věřte, že jsme se měli dobře. Konec byl přímo pohádkový: „ Jedli, pili, hodovali, uzená žebírka obírali, a že tam byla papírová zem, propadli se až sem.“ |
Diskuse pod článkem:
| [20768] Setkání v Košticích. | Honza Sulejovice-CL 50 | 30.9.2013 20:16:47 | ||
| Koštovali jsme opatrně, po kapkách. Asi proto padali hlášky typu-dej nám to ještě jednou dokola.. No nemělo to chybu!!! | ||||
CBDX