Jako člen CB klubu Charlie Lima jsem měl takříkajíc povinnost reprezentovat tento spolek nadšenců a tak jsem se, stejně jako v loni, rozhodl vyrazit "do výšin" naší vlasti. Minulý ročník jsem absolvoval na kopečku Jedlová v blízkosti svého bydliště. Proto jsem se chtěl letos vypravit někam dál. Po dlouhém rozhodování to nakonec vyhrála Velká Javorina (970 m n.m. - JN88UU) na Moravsko-Slovenském pomezí.

Nezbývalo už jen oprášit vysílací nádobíčko, vyleštit antény, nabít baterie a hlavně všechno to haraburdí dostat do úložných prostorů naší stařičké stodvacítky a ještě staršího karavanu. Po několikahodinovém chaotickém pobíhání s různými částmi nákladu kolem jízdní soupravy a za neustálého pochichtávání našich pobavených sousedů, se nám nakonec nějakým zázrakem povedlo všechny ty krámy nakonec naložit a my mohli vyrazit.

Cesta probíhala celkem bez problému. Tedy co vám dovolí půl tuny železa za zadkem, které se vás snaží neustále převálcovat.

Na hranice jsme dorazili v dopoledních hodinách. Ještě několik návštěv u příbuzenstva na Slovenské straně a pak už hurá "do hor". Když jsem viděl ten kopec, rozloučil jsem se se závodem. "Tohle přeci v životě nemůžeme vyjet." Problesklo mi hlavou. Stařičká Škodovka, ale nezklamala. Sice jsme třikrát museli počkat až si odpočine a trochu vychladne, ale nakonec jsme stanuli na vrcholu Velké Javoriny.

Během dne dorazila i druhá část výpravy. Nezmar a Caruso Varnsdorf. Nedlouho po nich pak i další soutěžící Števo Zvolen (ET-1) a Snoopy Banská Bystrica. Trochu jsme si popovídali, probrali "mezinárodní" situaci, popili nějakou tu slivovičku. Zbytek dne pak byl už jen ve znamení vysílání a předsoutěžní horečky.

Na kopec ten karavan opravdu vytáhla naše stodvacítka (ta žlutá), ale Brumla si stál za svým, že navštíví příbuzné a tak funkci "brzdy karavanu" musel převzít Carusuv "Red Bull"

Moje vysílací stanoviště

Cestou unavený Caruso

Odpočatý Caruso

Společensky unavený Nezmar

Vysílací stanoviště Števa Zvolen

Vlevo stojící Snoopy Banská Bystrica, vpravo dole ležící a živící se Števo Zvolen

Předstartovní horečka vrcholí, závod začne kařdým okamžikem.

A to už tu byl začátek závodu. První spojení samozřejmě se stanicí ET-1 a další na sebe nenechaly dlouho čekat. První část probíhala bez problémů. Spousta síbíčkářů, kteří si chtěli jen tak popovídat a popřát hodně úspěchů, nějaký ten nervózní taxikář, prostě klasika.

Navštívil nás také Slovenský síbíčkář Rádio Šimon. Na fotce vidíte je vlastní výtvor. Takové "menší" CB Hi-Fi

Před začátkem druhé půlky závodu nás trochu zaskočila dost nepříjemná bouřka. Není zrovna moc příjemné dělat bleskosvod na široko daleko nejvyšším kopci v kraji. Naštěstí nás včas varovali Slovenští síbíčkáři a my mněli dost času vše sbalit a sjet o trochu níže k výletní chatě kde jsme se obě soutěžící skupiny uchýlili do našeho karavanu a tam v klidu u lahvinky slivovice bouřku přečkali.

Bouřka zmizela stejně rychle jako se přihnala a my se mohli vrátit zpátky na naše původní stanoviště. Zbytek závodu už byl zase bez problémů.

Rozespalý Snoopy těsně po závodu vypadal, že si rozhodně povídat nechce. Zbabělým útěkem zpět do karavanu jsem si radši zachránil svůj mrzký život.

Nezbytné foto na rozloučenou. Zleva: Snoopy Banská Bystrica, Števo Zvolen, flaška domácí slivovice, Kmochy Varnsdorf, Nezmar Varnsdorf, Caruso Varnsdorf a fotí Brumla Varnsdorf

VELKÁ JAVORINA

73 na všechny   Kmochy Varnsdorf   CL-11