Slunce v duši, aneb jak jsem i při bídných výsledcích došel ke spokojenosti.

Letní polní den je pro nás praštěné anténou něco jako pro atlety Olympiáda. Těšíme se na tu akci celý rok, aby pak tu a tam cosi nefungovalo a výsledek byl tomu odpovídající. Nepatřím mezi favority soutěží a je pro mě zadostiučiněním samotná účast. V praxi tak naplňuji šlechetnou myšlenku pana Pierre de Coubertina o důležitosti účasti bez ohledu na výsledném umístění.

Tak i letos mé oko spočinulo na několika vytipovaných kótách, protože jsem chtěl po delší době vystřídat můj „domácí“ palpost na Svinci u Nového Jičína. Mé kritérium bylo, aby ta kóta nebyla dále jak 100 km z domu, aby z ní byl výhled především na západ a aby tam dle možností byla nějaká blízká civilizace. Z asi desítky tipů nakonec zvítězil kopec Mikulínův vrch (737 mnm), kousíček severovýchodně od obce Valašská Senice v lokátoru JN99BF.

Tato kóta splňovala mé požadavky a podle mapy tam měla být i nějaká horská chata. Protože nemám v lásce dohadování na místě, raději si vše předem zjistím a dle možností i předjednám. Napsal jsem mail na onu chatu s dotazem, zda by bylo možné, aby z jejich pozemku bylo vysíláno a případně zda je tam i pro pocestné nějaké občerstvení. Odpovědí mi osobně pan majitel udělal velikou radost a tak nic nebránilo, aby moje maličkost i s posilou v osobě Pavla Závišice odpoledne 20. 7. zavítala na tuto kótu a chatu.

Nebudu Vás dlouho napínat a rád sdělím i pro další, že na kopci Mikulínův vrch sídlí Horská chata ANTARIK (www.antarik.cz). Její pan majitel je ohromný sympaťák s pochopením pro naši činnost. Chatu vlastní a provozuje myslím třetí rok a za tu dobu je tam poznat ohromný kus práce především na interiéru. Momentálně se intenzivně pracuje na exteriéru. Ta chata má své zvláštní kouzlo. Vládne v ní zvláštní fluidum, které navodí klid v duši a člověk málem zapomíná, proč tam vůbec jel. Chata se zaměřuje na zdravou výživu a tak alkohol by tam člověk stěží hledal i třeba v pivě. Jenom poznámka na okraj - pečený bůček a podobné laskominy, tak oblíbené na portable, tady opravdu nenajdete a tak třeba Tomáš mR by tady asi pošel hlady J. Na následující fotce je pan majitel mezi členy ET-113.

…s lítostí opouštíme místo, které nám okamžitě přirostlo k srdci a určitě to nebude naposledy, kdy jsme sem přijeli.

Pan majitel nám poradil místo, kde se nachází taková paseka na sedle. Z něj se terén otevírá ve směru východním a západním – tedy to, co nás nejvíce zajímá. A tak zaparkuji auto asi 10 metrů od lesní cesty a stavíme anténu. Nalevo od zaparkovaného auta se nabízí pohled na Slovenské území a vpravo do vnitrozemí Valašska a dál…

Pak nadešlo to, kvůli čemu jsme tu celou anabázi absolvovali – tedy samotná soutěž LPD. A to se děly věci. Ta pětiosma na šesti metrovém  stožáru nám udělala škrt přes rozpočet. Zkrátka na příjem žádné esíčka. Stanička v autě (TEAM RoadCom) na autoanténu slyšela spousty stanic s příslušnými esíčky, ale pětiosma připojena na ELIX-77S ani jedno eso. Anténa šla dolů, byl vyměněn koax a výsledek stejný. Podotýkám, že PSV ukazovala anténa těsně nad jednu v obou případech. Pak se měnila stanička za All-296, poté za All-295, ale výsledek zůstával stejný. Pavel Závišice zauvažoval a jako jediná závada se mu jevila možnost přerušení vodiče od cívky antény na PL-ko. To už uběhlo něco kolem dvou hodin závodu a anténa šla k zemi. Na mírný kopeček za autem byla instalována již za tmy anténa půlka ve výši cca metr nad zemí. Je to taková nouzová anténa, kterou naštěstí vozím sebou jako poslední záchranu. Pokud by nebyla, tak nám zůstane jen autoanténa, kterou sice mám ve vícero variantách prutů, ale asi by to nebylo moc platné.

Tak dopadlo naše soutěžení letos a výsledky se ničím asi moc neliší od předešlých let, i když důvody jsou možná jiné. Je klidně ale možné, že se ta závada vyvíjela už nějakou delší dobu, než se projevila v plné kráse.

Nicméně dojem ze setkání s lidmi na Chatě ANTARIK plně nahradil naše bídné výsledky v soutěži. Kdybych měl více básnického střeva, tak bych své myšlenky dovedl více rozvinout. Takto mi nezbývá než jen poděkovat organizátorům soutěže a osádkám kontrolních stanic. Lidem na Chatě ANTARIK bych popřál slovy pana meteorologa Jána Zákopčaníka – Slunce v duši.

Za ET-113

Jordán Nový Jičín

:Tak tímhle si mě udělal radost kolego..sice už zde jen občas nakouknu-CB už tak neholduji a bylo by na dlouho psát proč, ale tuto  chatu znám a moc dobře.. ve svých CB začátcích jsem zde měl "hezkou deštivou noc" spojenou s vysíláním kousek pod chatou-jo, vše na .... ale banda lidí kteří se teprve seznamujou s technikou.

Takže at ti to odtamtud lítá co nejdále.Vašek

:Jordáne, naše dvoíjče ( radegast) tě na škarmance slišelo asi 43, ale ani kdybych se po.... tak jsem se nedovolal. Každopádně pěkný den a NSL třeba jindy.

Venca

:Ano ! Je to tak Jordáne. ANT našla sílu odeslat dost energie ale již neměla schopnost ( nevhodný poměr vůči zemi) zpracovat slabý signál. Snad příště bude lépe. Jak říkáš  kopec je dobrej. Vylepši techniku a budeš nejenom křičet po celý Republice, ale i kde koho budeš slyšet.

Venca

:Jordáne, pěkný, ale ... Starýho psa .... Zůstanu u té husičky a Budvaru.