| CB tým ve složení Petr Měřín, Roman Žďár nad Sázavou, Marcel Slavkov a ne CB Tom Brno se zúčastnil Letního polního dne CB klubu CL. Jako člen Expedice Vysočina jsem se rozhodl, že na letošní polní den vyrazím jako samostatná jednotka. Protože zbytek týmu doplněný o Pepu VM, měl v plánu vyrazit na Kralický Sněžník, kam se mi osobně moc nechtělo. Po podání přihlášky jsem obdržel závodní volací znak ET 77. S výběrem kóty jsem váhal až skoro do poslední chvíle. Původně jsem chtěl vyrazit na Rosičku, nakonec jsem se ale dohodl s Romanem ZR, že vyrazím na Studnice JN89BO a že budu používat anténu opakovače Faltuse 6. Jelikož jsem nechtěl celý závod táhnout sám, tak jsem sháněl někoho kdo pojede se mnou a kdo mi to pomůže táhnout celou noc bez přestávky. Přidal se ke mě můj bratránek Tom Brno, pak se ozval i Marcel Slavkov a nemohl chybět Roman ZR. Tým byl tedy domluven. Technika byla zdvojena, díky Pavlovi NZ a Ludvovi VM, protože po minulých potížích na stejné kótě jsem nechtěl nic riskovat a vše jsem měl raději 2 krát. Vše bylo naloženo v expediční vozidle a v pravé poledne byl naplánován odjezd směr Nové Město na Moravě a pak Studnice. Plán je jedna věc a skutečnost je druhá věc. Když už jsme seděli v autě a chtěli vyrazit zjistili jsme, že se na naší ulici stala dopravní nehoda a že sem letí vrtulník, tak jsem se rozhodli počkat co z toho bude. Vrtulník tu byl v Měříně z Jihlavy za 6 minut. Tak jsem udělal jednu fotečku a s půlhodinovým zpožděním jsme vyrazili. |
| Vrtulník letecké záchranné služby z Jihlavy, který přistál hned vedle našeho baráku. |
| Na Studnice jsme s Marcelem Slavkov dorazili lehce po jedné odpolední. Roman přijel zachvíli po nás. Ihned jsme postavili techniku, nachystali vysílací pracoviště, udělali pár fotek a koukali jsme do kraje. Ve tři odpoledne jsme začali práskat výzvy jako ET77, rušení bylo dost silné, ale okolní závodní stanice také, takže to celkem nevadilo. |
| Odpolední venkovní pracoviště, právě vysílám… |
| Detail vysílací techniky… |
| Marcel vyhodnocuje kilometry na lepším z obou notebooků, které jsme měli sebou… |
| Faltusácká půlka a pro LPD naše expediční půlka |
| Nejdelší spojení na 260km jsme dělali kolem 16:45, pak už síla rušení byla větší a větší, takže prošli už jsem stanice které byli velice silné. Kvůli rušení a nezájmu stanic, jsme to v šest zabalili a jeli na večeři do nedaleké vesnice. Za první půlku jsme udělali 41 spojení. |
| Naše oblíbená restaurace ve Studnici… |
| Po návratu z večeře, jsme vše nachystali na noční vysílání z auta. Měli jsme první zprávy, že se na nás blíží bouřka a kdo ví co ještě. Předpověď nevypadala moc dobře. Při pohledu na jihozápad kolem deváté večerní bylo úplně jasné, že se na nás blíží bouřka. Marcel vyrazil do vesnice Rokytno, kde je volně k dispozici internet a začal zjišťovat, zda nás to vezme nebo to uhne. Mezitím jsem měl už informace od stanice vzdálené 50km od nás, že jim tam přešla smršť s kroupy, nárazovým větrem a pořádnou bouřkou. V tu chvíli bylo jasné, že budou komplikace. Nechtěli jsme riskovat, jako minule, nějaké zlikvidování stanice, tak jsme to hned odpojili a čekali až bouřka přijde. Pro větší pocit bezpečí jsme přejeli do vesnice a čekali. Bouřka se přihnala, spadlo pár krup, trochu zapršelo a po půlhodině byl klid, vše vypadalo dost nadějně, že začátek druhého poločasu stihneme. Vyjeli jsme tedy opět na kótu a pozorovali a fotili blesky na sever od nás. Zapojil jsem jen magnetku a zjišťoval jsem po pásmu, jak to vypadá s bouřkou. V tu chvíli telefon, že podle internetu jde na nás další bouřka. A taky přišla. Začali jsme vysílat druhý poločas jen na magnetku a doufali, že to opět přejde a že budeme moci zapojit velkou anténu. Po jedenácté jsem udělal 2 spojení a přišla úplná průtrž, v autě nebylo nic slyšet, rušení na pásmu šílené, tak jsme opět přejeli do vesnice, kde jsme byli v závětří. Průtrž neustávala, a jak jsem po chvíli zjistil, začalo nám téct po svodu z magnetky do auta. Tak a to byl poslední hřebíček do rakve a já toho měl plné zuby a rozhodl jsem se vše ukončit a jít spát. Bouřka neustávala ani v 1:15, kdy jsem se vzbudil a tak jsem pokračoval ve spánku. Kolem půl čtvrté už nebouřilo ani nepršelo, tak jsem přemýšlel, zda má cenu vyrazit nebo zda spát dál. Rozhodl jsem se pro pokračování ve spánku. Dnes už vím, že to bylo špatné rozhodnutí, ale už se to nedá vrátit zpět. Ráno jsme vše poklidili a plní blbé nálady z neúspěchu vyrazili zpět domů. Uvidíme jak to dopadne v Holicích, kam 100% přijede celý tým Expedice Vysočina. Děkujeme také pořadateli za zorganizování celé soutěže. A jak si vedl tým Expedice Vysočina jako ET 86 z Kralického Sněžníku? Již brzy v dalším mém článku. Za ET 77 – Petr Měřín |
| CB stránky Expedice Vysočina |
Autor: Petr Měřín
Fousáč Plzeň CL-51