Expedice Šerpa na Strážově JN98FW

Občas projíždím Banku deníků a dívám se, kdo kdy dělal spojení z mých oblíbených kopců. V některých oblastech, třeba v Českém Středohoří, jich nacházím dost, jinde nic. To pak nezbývá než podívat se na heywhatsthat.com, jestli to odtud teoreticky může chodit, a vyrazit tam sám.

Mezi takovéhle kopce patří Strážov, nejvyšší vrchol Strážovských Vrchů (1213m). Koncem osmdesátých let jsem studoval v Žilině a tohle byly s Malou Fatrou nejbližší kopce a cíle víkendových výletů. Prvně jsem na Strážov vylezl v jasném podzimním dni někdy v osmdesátém šestém, cestou potkal lišku, nahoře na zakrslých bucích cinkala námraza, cestou dolů našel zrezlou pětikorunu a zaplatil s ní v autobuse do Žiliny - "tá päťkorunačka je ešte z Povstania?". Ale dosti lyriky a zpátky k uplynulému víkendu.

Do Čičman jsme dorazili akorát na oběd, zastavili se v hospodě Kaštiel, a když je Kofola oblíbený doping zdejších expedic, tak jsme ji taky vyzkoušeli. V tom druhém půllitru je černý Šariš, taky dobrá energetická bomba.

A po červené z Čičman nahoru. Stoupání lesem se zdálo nekonečné, hrana kopce pořád v nedohlednu, přece jen je to skoro 600 výškových metrů. Konečně louka, jeden bukový lesík a druhý, a jsme nahoře.

Nezbytná vrcholová kniha a vlajka turistů z Dubnice, kteří tu byli před týdnem. Hm, vlajku nemáme, pořád je co vylepšovat na vybavení.

Ty buky jsem si pamatoval menší, ale dobře tak, aspoň udrží laminátový stožárek.

Osvědčená vertikální Delta Loop na 10metrovém stožáru, vítr ji trochu nahnul,  to jí až tak nevadí.

Na pásmu rušáci a hlavně rušačky z východu, pár spojení na začátku závodu, ale pořád rušení za čtyři esíčka skoro na všech kanálech, tak jsme schovali batohy do křoví, anténu nechali stát pro potěchu turistům (přišla jen jedna dvojice, a že mají taky kamaráda radioamatéra) a slezli 200m dolů do Sedla Strážov, kde je hned u cesty studánka s moc dobrou vodou. Jen jsem si ji pamatoval trochu vedle, no za tu dobu se mohl pramen posunout, a cesta taky.

Sluníčko klesalo, rušení se mírnilo, tak jsme zase začali vysílat. Mikeš se na chvíli zhostil operátorství, docela mu to šlo. Jak se říká, že ženský hlas láká brejky, tak dětský hlas má taky něco do sebe, budu to využívat častěji. Mezitím uvařena na liháčku polívka, a pak se nahrnulo tolik brejků, že mi skoro vystydla. Hlavně Ostravsko, Zlínsko, ani jsem nečekal, že to bude přes hranice tak pěkně lítat. Díky všem, kdo se ozvali, byla to příjemná půlhodina nepřetržitého brejkování na nás.

Se západem slunce jsme se přesunuli do spacáků, foukalo dost, ale pod anténou byl zrovna takový šikovný dolíček. Ještě pár spojení, uložit ručku do vodotěsné piksly a pro dnešek konec.

Ráno nás zase vzbudilo sluníčko, ještě jedna polívka, spojení s exp. Marco Polo, kterou jsme večer nezastihli, a skládat vybavení a balit. Cestou dolů jsme potkali pár trempíků s dětmi, a pak slezli podle Strážovského potoka na autobus, dopravili se do Trenčína, obhlédli tamní pamětihodnosti, nasedli do žlutého autobusu a v neděli o půlnoci byli doma.

Výlet se vydařil, kóta vyzkoušena, pro ilustraci jak to odtud chodí, deník:

:Nazdar Hagi,

tak vidim, ze ste nas mierne predbehli s navstevou tohto kopceku a vidim, ze navsteva bola pekna a uspesna. Ja som sa s myslienkou ist na Strazov pohraval uz na zaciatku roka, lenze pracovna vytazenost (prave v sobotu noci) mi totalne naburala plany na vysielanie. Ako vidim, moje dohady o tom, ze za hranicu to bude tiez pekne chodit sa potvrdili. Uz len najst si cas a vyrazit tam. Dakujem o naznacenie obrazu o tom kopci.