Nenásilný přechod Jizerských hor,z jihu na sever,přes 7 lokátorů.....

Potřeba vypadnout z města,ve mně v poslední době,stále narůstala a tak 30.5.04 v 19.00 hodin nasedám do autobusu směr Liberec a po dvou přestupech vysedám v 22.30 v Josefově Dole,na jihu Jizerských hor.Po nezbytných přípravách a dodání si odvahy,vycházím od nádraží ČD,po modré značce směrem na Jizeru.V obci to ještě jde,tam svítí veřejné osvětlení,ale v lese již jen moje čelovka.Měsíc svítí ale bohužel je ukryt za stromy.Kolem vodopádu na Jedlovém potoce,ten je krásně nasvícen měsícem,po krkolomné cestě(i ve dne),přicházím k panelové cestě zvané Mořská.Ta mne vede dál,přes Čihadla na Štolpišskou silnici.Tady krátce zkouším spojení na CB a celkem snadno navazuji hovor s Karlem Platonem do Prahy.To mne velmi těší,neb drátový dipol,zavěšený na turistickém směrovníku,není tou právě nejvhodnější antenou.Dále pokračuji kolem zavřeného zimního kiosku Na Kejdě,k odbočce na Jizeru.U kiosku leží jakási dlouhá dřevěná tyč (po rozednění zjištěno že se jedná o tyč zimního značení) ,tak ji beru s sebou na zavěšení antény. Alespoň se taky mrkne nahoru. Kdo šel na Jizeru ve dne, tak mi dá jistě za pravdu, že cesta je nesnadná. Natož pak v noci, jen za svitu čelovky a v jedné ruce kus stromu. 

Přesto, krátce před 3.00 hodinou ranní (to co se rýmuje přišlo až mnohem později), vystupuji pod vrcholovou skálu Jizery 1122 m/m k chatě (bůhví koho). Na verandě čekám až se trochu rozední,abych mohl vylézt až na samý vrchol.Čas si krátím jak jinak,nežli vysíláním na CB a posilňováním organismu.Noc pomalu končí,začíná svítat a tak se přesunuji i s kmenem stromu na samotný vrchol.U vrcholového kříže zasazuji strom do zde kýmsi připravené díry a zavěšuji dipol.Pofukuje zde mírně větřík,ale zima není.Závětří nalézám na severní straně,na malé plošince,kde by šel postavit i menší stan,nemám pravdu Jerry?

Pozoruji nádherný východ slunce,jak se postupně kraj kolem mne zalévá světlem a také se pokouším dělat nějaká ta spojeníčka na CB.Na PMR nikdo není.Po šesté hodině balím a sestupuji z Jizery.Na rozcestí(tu přišlo to co se rýmovalo)přemýšlím kam dál?Nohy mi říkají,že tak 10-15 km ještě ujdou,ala přes Smrk(jak se původně chvástaly)již jít nechtějí.Tak další cestu volím přes Polední kameny a Frýdlantské cimbuří do Hejnic.Cesta se vine holými pláněmi se spoustou uschlých pahýlů stromů,zničených imisemi a polomy,kterým dnes vděčíme za to,že o daleké výhledy do kraje není nouze.Ještě krátký výstup do svahu a už jsem na Poledních kamenech 1006 m/m,s krásným výhledem na Polsko.Protože zde chci počkat na pravidelné polední Pražské kolečko v 12.00 a je teprve 9.00,dávám si tedy krátkého šlofíka do půl jedenácté.

V jedenáct mě budí SMS zpráva,která právě přišla.Jerry Nové Město,mi odpovídá na mou SMSku z Jizery a ptá se kde jsem.Slovo dalo slovo a za cvilku již spolu proháníme PMRky.Před dvanáctou hodinou,zavěšuji znovu drátovku,poslechnu si úvodní slovo Karla Platona na poledním kolečku a po výzvě hned brejkuji.Karel mne kupodivu slyší v tom rušení i když daleko hůře,nežli z Jizery.Pak ještě chvíly klábosím s Jerrym a o jedné hodině se loučím,balím a sestupuji po skalnaté stezce,k dalšímu cíly,kterým je Frýdlantské cimbuří(něco kolem 900 m/m).Pak již prudce klesám a spěchám romantickým ůdolím Černého potoka,přes Bílý potok do Hejnic.Potřebuji se nutně napít a Mattoni již není!Po občerstvení,nasedám na motoráček a přes Raspenavu jedu do Liberce.Zde si ještě chvilku počkám na autobus do Prahy a v 21.30 jsem už zase zpátky v domácím QTH.Co dodat?

Celá trasa měřila 27 km,převýšení 670 m,vedla lokátory-JO 70 OS,PS,OT,PT,OU,PU,OV.

Zdar sílu přeje Všem pěšákům,Žán Braník.Všem ostatním taky.