Rytířskou stezkou na Velkou Čantoryji

K Čantoryji se váže legenda . Uvnitř Čantoryje, v obrovské a zlacené komnatě, za stoly jíž věky spí rytíři. Kdysi před mnoha léty pod Čantoryjí bydlel jeden chudý kovář se svou rodinou. Jednou na jeho kovárnu zaklepal rytíř ve zlaté zbroji, který seděl na bílém koni. Požádal kováře, aby okoval koně rytířů. Když to kovář udělal, tak za svou práci obdržel staré podkovy, které se mu po příchodu domů proměnily ve zlato. Chudoba z jeho domu od této chvíle zmizela. Rytíři nadále spí a čekají, až zazní trubka oznamující výpravu do boje, aby zničili zlo a aby lásku a spravedlnost rozseli po celém světě.

rytířská stezka

Lesní cesta na vrchol je ve špatném stavu, po deštích navíc rozbahněná a narušená stahováním dřeva dolů do údolí, volíme tedy jinou, pěší trasu. Po asfaltce se dostáváme do poslední osady asi v polovině kopce, kde necháváme auto. Nahoru zbývají ještě 3 kilometry. Ty zdoláváme po trase nově zřízené Rytířské stezky. Ta je dlouhá 10 km má 7 zastávek a má pokračování i na polské straně. Normálně je to tak na 45 minut,  s batohy na zádech, anténou a stožárem v ruce to trvá trochu déle.  Ruda Lomná prohlašuje, že je to naposledy, co se škrábe do takového kopce pěšky s takovým nákladem a že příště si raději zajistí gazíka  Asi po hodině a půl jsme na vrcholu.

rozcestník

Ruda Lomná u rozhledny

letecký snímek rozhledny na vrcholu Čantoryje

Na vrcholu ve výšce 995 metrů je kovová rozhledna z roku 2002 vysoká 29 metrů. Po vystoupání 118 schodů nabízí krásné výhledy do 3 států. Vyhlídková plošina v 5.podlaží je ve výšce 21.4 metrů

uchycení antény .

pětiosmina

pětiosmina a rozhledna

Po zapnutí stanice zjišťujeme, že je velké rušení, které s přibývajícími hodinami vůbec nepolevuje. Ruda Lomná zkouší spojení na USB.

Ruda Lomná .

moje maličkost Tom Terasa Třinec

Počasí moc nepřeje, 9 stupňů , jemně mrholí a houstne mlha.
 
Při navazování spojení s okolníma rozhlednama zjišťujeme, že několik rozhleden není obsazeno a to jak před námi, tak hlavně na trase po nás. 
 
Ludva Hrabůvka, který nám vyfoukl Prašivou se jaksi nedostavil, ani o tom nedal nikomu vědět, o čemž svědčí Jarda Dobrá, který jako jediný z jeho týmu na Prašivou vyšlapal a nahoře nikdo. Naštěstí to zachránil Mirda Příbor, který na Prašivé byl díky odpolednímu srazu a burze, takže se toho ujal a štafetu poslal na R 27 Babylon u Náměště nad Oslavou. Tímto mu ještě jednou děkuji. (Na rozhledně Panorama u Chlebovic taky nikdo nebyl, což jsem očekával, navíc by z této kóty těžko dohodili štafetu na původně plánovaný R27 Kozárov, kde mimo jiné taky nikdo nebyl a už vůbec ne na R28 Babylon (Zelený kopec) u Náměště n. Oslavou. Rozhledna je totiž pod vrcholem kopce na východní straně).
 
Nicméně i přes tyto problémy štafeta úspěšně proběhla. Pro příští rok bych navrhoval trochu lepší organizaci a zvolit i hlavní rozhledny jak tomu bylo v roce 2000 a 2001, které by měly na starost své okolí. Na závěr chceme s Rudou Lomná poděkovat pořadatelům, zúčastněným posádkám, panu Lubojackému, Lesní správě Nýdek, Policii ČR a také všem, kteří nám fandili a drželi palce. 

Příští rok opět naslyšenou.

 73. Tom Terasa Třinec