| Blížil se o pátek prodloužený víkend, na těchto stránkách mnoho expedic inzerovalo svoji vůli vyrazit na víkend na kopec, bylo na čase rovněž si stanovit cíl. |
 |
 |
|
 |
|
 |
||
|
|
|
| Cesta od hotelu vzhůru začínala mírně, zdálo se, že to bude prima procházka, ale přišly i strmější úseky. |
| Silnička chvílemi nabírala na strmosti a náš postup se zpomaloval, ... |
|
|
 |
| Ve výšce kolem 650 metrů nad mořem jsme se vyhoupli nad okolní zalesněnou plochu a naskytl se nám výhled na celé okolí. |
| Vzkaz pro automobilisty - vyjet až nahoru se dá, cesta je udržovaná a nikde nebyly žádné velké díry apod. |
 |
|
|
| Chvíli jsem se radoval - CÍL, to znělo tak hezky - ale kolem nás nikde žádná rozhledna nebyla. Ve skutečnosti jsme byli zhruba teprve ve dvou třetinách cesty, nyní již cesta vedla po vrstevnici, žádné velké stoupání a podobně, náš krok se prodloužil, tempo se zrychlilo, cesta rychle ubývala. |
| Nakonec jsme se k rozhledně přece jen dostali. Rozhledna je to pěkná, masivní, jako asi všechny i tahle je obsypaná množstvím antén (co na to místní - rušej na CB ? ) |
| Ocituji trochu z průvodce : Děčínský Sněžník (723 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem Děčínských stěn a jedním z nejatraktivnějších míst Českého Švýcarska. Na vrcholu stolové hory, která se svou rozlehlostí řadí mezi ojedinělá místa i v evropském měřítku, stojí 33 metrů vysoká kamenná rozhledna. Postavena byla v roce 1864 a patří mezi nejstarší na našem území. Vrchol je nejlépe přístupný z obce Sněžník. Na křižovatce před obcí můžeme na placeném parkovišti u hotelu Hřebenová bouda zanechat auto (vjezd na Sněžník je zakázán). U křižovatky se nachází rovněž autobusová zastávka. Pak už se vydáme podle šipek po asfaltové silnici 2 km vzhůru. Zhruba po 700 metrech se vpravo objeví lesní pěšina, kudy po červené značce stoupáme mírně vzhůru. Cesta vede nádherným březovým lesem po kamenité stezce lemované pískovcovými balvany. Když vystoupáme na stolovou horu, naskytne se nám z okraje pískovcových skal překrásný pohled do kraje. Pak už po zhruba 150 metrech dojedeme k rozhledně. Pokud chceme na Sněžník vyjet na kole či s kočárkem, nebudeme odbočovat do lesa, ale dále postupujeme po asfaltové silnici, tato trasa je pravděpodobně o něco delší. Vrchol rozhledny nám skýtá jedinečný pohled na krásy Labských pískovců na východě, Českého středohoří na jihu a přilehlého Saska na severu. Uvidíme nejvyšší horu Českého středohoří Milešovku, Bukovou horu s vysílačem, za jasného počasí pak v dálce i Ještěd a Ralsko. Pokud chcete vědět, který vrchol je který, obejděte restauraci a na malé vyhlídce vedle terasy si můžete na reliéfní informační tabuli najít název, výšku i vzdálenost. |
| Ještě odpověď, zda by zde mohlo být několik aut kvůli vysílání - ano, u cesty je odstavná plocha, kam se snad vejde i kompletní exp. Borůvka |
| Hospoda na vrchu zavřená, již bylo po zavírací hodině a začínalo se smrákat. |
| Na dveřích rozhledny jsem pro vás cvaknul ještě pokyny pro návštěvníky, asi by tedy šlo zkusit požádat o klíč a podívat se nahoru, ale protože se připozdívalo, výstup na rozhlednu jsme odložili. |
|
|
 |
| ... pohled na zcela poslední odcházející návštěvníky , pohled na stmívající se nebe a je jasno : |
| Přidáme ještě poslední snímek a raději vyšlápneme zpět, než nás na kopci přepadne tma. |
| Zpět jsme již nešli po silnici, ale kratší dvoukilometrovou trasou po červené turistické značce. |
| Cesta totiž vůbec nebyla dobrá, jednalo se o kamenitou stezku určenou zřejmě primárně k lámání nohou návštěvníků, šlápnete-li si na viklavý kámen pokrytý vlhkým listím, věřte mi - užijete si to. Sněžník tedy mohu jen doporučit, vysílání z vrchu bude určitě lepší, než z autoparkoviště vedle hotelu, tam to moc dobře nechodilo, zřejmě jsme tam byli na odvrácené straně, republika byla za kopcem. Určitě se sem budeme chtít někdy podívat i expedičně, jak jsme si vybavili povolení a co vše to obnášelo se tedy dozvíte až příště. Na Sněžníku jsme skončili, padala tma, domů se nám ale ještě nechtělo, jářku, koukneme se ještě někam jinam, dobře byl slyšet Tomáš z Dlouhé Louky - podíváme se tedy tam. |
|
Dlouhá Louka - výňatek z průvodce : Vvysoko položená obec s menšími plochami lesních porostů v okolí, umožňuje výhled do Českého středohoří. Rozprostře se před Vámi svérázná krajina s rozházenými samostatnými vrchy, které zde vyrostly po sopečné činnosti a připomínají tak přírodní výboj o nezměrné síle a energii, předcházející konečné tváři krajiny. Z Dlouhé Louky vede turistická trasa na nejvyšší vrchol Krušných hor (mostecké oblasti) Loučnou, která měří 960 m. |
 |
|
|
 |
|
|
| Tomáš vylezl z auta, chvíli jsme klábosili jak to šlape, kde koho slyšel a jaké má plány (udělat Lomničák - 498 km). Venku 11 stupínků, docela foukalo, přesto náš manekýn předvádí, jak jezdí na portejbly vybaven do posledního detailu - klubové tričko prý rozhodně nezapomíná. |
 |
|
 |
||
|
|
|
 |
|
|
| Dlouhá louka je zajímavé místo i pro CB veřejnost, pokud se nechcete pachtit po ne příliš super cestě až na místo , které se zamlouvá Tomášovi, bude Vám možná stačit parkoviště na vrcholu kopce, jste tam i výš a přestože nejste schovaní před německými rušílky, chodí to tam také docela slušně. Cesta domů již byla brnkačka, než jsme dorazili, zadařilo se Tomášovi spojení na Lomničák JO70TP - KN09CE : 498 km, počítám letos nejdelší jeho direct spojení ? Určitě se pochlubí sám, těšte se na článek ! |
Bohouš CL-6