U nás dostupný zástupce takových koaxiálních ochran s varistorem se prodává například pod označením CA-35 a v mém případě pod značkou DIAMOND. Na fotce je sice CA-23RP, ale to je pravděpodobně chybně nalepené označení z jiného typu. Podle katalogového listu a uvnitř umístěného varistoru odpovídá označení práve CA-35RS nebo ten samý výrobek s jinou etiketou pod označením SP-1000.

Ze dvou stran jsou konektory a je jedno na který připojíte anténu, jsou si rovné. Z boku těla je na jedné straně oko k připojení nějaké silnější licny pro spolehlivé spojení s uzemněním. Z druhé strany je takový šroubovací čudl, pod kterým je náš varistor. 

V naší testovací bleskojistce je varistor s označením EPCOS ES 350 15 O a zvládne skokově přenést až 2,5 kA. Epcos je výrobce, ES je bezvývodová série, 350 je nominální hodnota napětí ve Voltech, 15 rok výroby a O znamená, že není radioaktivní. Ano, vyrábějí se i radioaktivní, jsou mnohem citlivější, vydrží větší proudy a více cyklů a do rukou běžného smrtelníka se legálně nedostanou.

Uvnitř bleskojistky je jednoduché mechanické provedení. Varistor je přitlačován na průběžný střední vodič, se kterým je vodivě spojen jeden jeho pól. Druhým pólem je vodivě spojen s tělem bleskojistky šroubovacím čudlem a uzemněním.

V naší testovací bleskojistce máme varistor s napětím 350 V. Dokud je tedy rozdíl napětí mezi středním vodičem a stíněním menší než 350 V, tak se nic neděje a varistor je „rozpojen“. Impedančně ani kapacitně nijak významně nepřispívá ke ztrátám a ty jsou tak zanedbatelné. Jak ale napětí přesáhne onu kritickou hodnotu, začne varistor postupně snižovat svůj odpor, viz popis varistoru v předchozím článku. Nadbytečné napětí se tak svede do země/uzemnění a dál se dostane již jen relativně bezpečné napětí né větší než je hodnota přídržného napětí.

Jak velké napětí nám tedy poteče dál si otestujeme v dalším díle.