To si na naší zkušební bleskojistce otestujeme jednoduchými testy v tomto článku. K měření útlumu jsem použil elektronkový VF generátor Tesla BM496. Jeho výhoda, nebo pro někoho nevýhoda je, že jeho výstup není nijak impedančně definován, zato má velký výkon, velice citlivý (ikdyž necejchovaný) atenuátor a je stabilní kmitočtově i amplitudově. Elektronky se nezapřou a tím, že nemá definovanou výstupní impedanci jej lze použít pro široká měření.

Za generátorem pak následuje umělá zátěž. Právě proto, že generátor nemá žádnou vlastní definovanou, tak mu tím nastavíme (nadefinujeme) 50R. Já použil průchozí měřící zátěž 50W/20dB. Za ní se zapojí měřený objekt „DUT“ (Device Under Test) a pak následuje nějaké to měřidlo, v mém případě spektrální analyzátor. Celá měřící sestava pak schematicky vypadá asi takto:

Abych vyloučil vliv konektorů, změřil jsem i jejich útlum, ale nejdřív jsem si nastavil měřící úroveň na 0 dBm na středním kmitočtu 27,205 MHz na přímo, tedy bez konektorů. (0 dBm = 1mW)

Pak bylo měření provedeno za stejných podmínek, ale s vložením dvou PL konektorů (PL spojky) pro zjištění útlumu jich samotných:

Je patrné (MARKERS v pravém dolním rohu obrázku), že útlum samotné PL spojky je 0,01 dB, to jsou 3 tisíciny miliwattu, takže je to spíše nejistota měření. Obecně se pracuje s tolerancí 3%, ale i tak mě zajímá, jak nám utlumí signál bleskojistka, když jí vyměníme za PL spojku?

Nijak. Naše zkušební bleskojistka má stejný útlum jako PL spojka, tedy 0,01 dB. To je tak zanedbatelná ztráta, že se jí ani nestojí zaobírat a můžeme si říct, že nám samotná vlastně nic neutlumí. Ve spojení s konektory, které v celé cestě musí být minimálně 4 nám to tak v součtu vytvoří útlum 0,04 dB + útlumu použitého koaxu, který bude vždy větší. Největší a měřitelný útlum má tedy v cestě mezi anténou a stanicí jedině kabel.

Zjistili jsme tedy, že bleskojistka nám na útlumu nic moc nepřidá, jak to ale vypadá s její frekvenční charakteristikou, která je ovlivněná parazitní kapacitou použitého varistoru i jeho impedancí (ta je v normálním stavu v řádu giga ohmů). Pro takové měření místo generátoru použiju šumový generátor. To je taková věc, co vlastně vyrábí rušení v širokém spektru, ale velmi nizkým výkonem. V mém případě od jednotek kHz po asi 2,8 GHz, ale vyrovnaná je do 10 MHz po 1 GHz a v tomto spektru budeme měřit.

Bílá linka je referenční průběh šumového generátoru "na přímo" a žlutě pak průběh přes bleskojistku. Jelikož má bleskojistka nicotný útlum a obě linky by se překrývaly, posunul jsem tedy tu bílou referenční o 2 dB nahoru, aby bylo vidět, že průběhy jsou naprosto totožné. Lze tedy říct, že v pásmu od 10 MHz po 1 GHz bleskojistka nijak neovlivňuje signál. Jen pro zajímavost jsem provedl měření v celém rozsahu šumového generátoru a tam již byl zjevně patrný vzrůstající útlum od 1,2 GHz výše. Tvrzení etikety na bleskojistce, že je vhodná až do 2,5 GHz je tedy hodně nadnesené. Útlum od 1,5 GHz výše byl již enormní v řádu desítek dB a tam bych použil již jiné druhy přepěťovek, třeba λ ¼ zkrat.

To samé měření jsem pak ještě provedl jen na našem CB pásmu v rozsahu 5 MHz okolo CB kanálu 20, opět s posunutím reference o 1 dB, aby to graficky vyniklo.