Antény 2

Vzhledem k tomu, že původní web CB klubu CL pomalu končí, rozhodl jsem se některé články převést na https://cbdx.cz/.

Nicméně, mějte trpělivost, na každého dojde.

Bohužel ale není v mé moci dodržet úpravu jednotlivých článků. Nový redakční systém neumožňuje totéž, co starý. Takže jen prosté CtrlC a CtrlV. Články budou mít v záhlaví vždy ikonu ARCHIV s příslušným rokem. Přesto se budu snažit, aby to bylo srozumitelné včetně případných komentářů. Některá fota ale nevyjdou nejlíp.

Zároveň upozorňuji, že některé odkazy použité v přesunutých článcích už nemusí fungovat.

Jako ohlas na článek Antény mě přišlo pár mailíků, které mě přinutily se vrátit k obsahu původního článku.

Jelikož jsem se znova začal šťourat v rozměrech HB9CV, objevil jsem zásadní chybu, kterou jsem bohužel uvedl v tabulce rozměrů.

V tabulce byla v prvních třech řádcích uvedena hodnota V jako 0,8λ. Sakra, ještě, že to někdo nezkoušel přepočítat! To by vycházela délka ráhna skoro 9 metrů! Panebože, to bych si vyslechl keců od kamarádů! Velice se omlouvám, správná hodnota je λ/8, tudíž někde okolo 138 cm. Už jsem to v původním článku opravil.

Jeden z mailíků mě přinutil vzít do ruky kalkulačku a začít se bavit. Původně jsem to považoval za ztrátu času. Vzhledem k „úžasnému“ sobotnímu programu všech TV jsem měl dostatek času. (Opravdu se utvrzuji v názoru, že nejlepší činností v sobotu je vyrazit na kopec. Pátek ještě ujde, o sobotě není třeba mluvit, v neděli jsou alespoň pohádky nebo občas Moto GP nebo F1.)

A tak jsem se dal do zpětného přepočítávání zveřejněné tabulky rozměrů HB9CV. Po chvilce jsem zjistil, že je to dobrá detektivka a začalo mě to zajímat. Přiznám se bez mučení, že uveřejněné rozměry jsem převzal z různých pramenů, vesměs zveřejněných na netu, které jsem poctivě uvedl. V původním článku jsem rovněž uvedl, že prameny, odkud jsem čerpal, nehodlám nějak hodnotit. Byla to vlastně jakási rešerše toho, co se dá o HB9CV různě schrastit. Při zpětném přepočítávání jednotlivých rozměrů antény jsem ale dospěl k několika závěrům, které by mohly zájemcům o stavbu poskytnout určitou orientaci.

Znova podotýkám, že jsem doposud HB9CV nestavěl a následující vývody jsou pouze matematicko-statistickým vyhodnocením podkladů z původního článku, které mě napadlo až později.

V prvé řadě vycházejme z kriterií pásma C, CH 1 - 40, frekvence 26,965 - 27,405 MHz, vlnová délka 11,125 - 10,947 m. Počítáno dle λ x MHz = 300. Za střed můžeme tedy počítat 27,205 MHz, 11,027 m.
Když se podíváte do následující tabulky, kam jsem nastrkal přepočty na frekvenci i vlnovou délku, tak jsou tam zajímavé hodnoty. Některé jsem dal do červena.

Hodnoty A jsou hodnoty vztažené k pramenům 1-3 v původním článku. Hodnoty 4-12 odpovídají pramenům 4-12 z původního článku.

Pro sichr ještě dám znova nákres HB9CV a tabulku pramenů, ze kterých jsem čerpal jednotlivé rozměry:

A teď něco o porovnání jednotlivých hodnot.

V prvé řadě je vidět, že červeně zvýrazněné hodnoty jsou více či méně mimo požadovanou frekvenci. Důvod je naprosto jednoduchej. Všechny návody na výrobu HB9CV jsou na 300, 150 nebo 75 Ω, nikoliv na 50 Ω, které potřebujeme. Zveřejněné prameny se zabývají pouze 75 Ω. Kdo není línej a podívá se do odkazů, hned na to přijde. Antennenbuch od K. Rothammela se dá najít na netu. A tam je následující obrázek, na kterém je vidět úprava pro 50 Ω pomocí kondenzátoru.

Tamtéž je tabulka, s hodnotami kondenzátoru pro jednotlivá AMA pásma:

Odhadem nám vychází hodnota okolo 170-175 pF

Pramen 8 z tabulky uvádí na 27,125 MHz přibližně 170 pF. Pro jistotu ještě obrázek

Tudíž je jasné, že prodloužením gammačlenů o cca 30% se můžeme dostat do požadované frekvence i Ohmů. To je ověřeno na analyzeru u praktických realizací HB9CV. Co to však udělá dál s vlastnostmi této antény

Toť jeden problém.

Předpokládám, že vážný zájemce o stavbu se v tom bude šťourat a tudíž ho budou zajímat další podrobnosti. Kdo použije kolující program HB9CV.exe, dozví se následující:

Jednoduchým porovnámím s prográmkem stejného názvu z http://www.pisica.de/downloads/dos/dos.php

zjistí že, oba programy dávají výsledek na 75 Ω, a že výsledek prvního programu se nápadně podobá výsledku druhého programu pro ráhno z izolantu! Je to možné odpozorovat z výsledků v tabulce přepočtů.

A to je druhý problém, jistě v dnešní době je možno sehnat patřičné materiály z izolantu, které mechanicky vyhoví váze 2-2,5 kg vlastních prvků. Zatím to ale nikdo na 27 MHz nezkusil. Alespoň, co já vím. Nota bene, trochu by byl asi problém s fixací prvků antény.

Toto jsou dva základní problémy vyplývající z dostupných pramenů o HB9CV. Třetí, podle mne naprosto zásadní pro realizaci HB9CV, je stožár. Z tabulek vyplývá, že nevodivá část stožáru musí mít délku 3 a více metrů. A platí, že čím více, tím lépe. Osobně doporučuji zájemcům o stavbu HB9CV začít u stožáru. Svým způsobem existuje přehršel řešení, nicméně je nutno jednotlivé alternativy náležitě zvážit. Potřebujete něco z izolantu, skladný, nenáročný na údržbu a dostatečně dimenzovaný. Měl jsem kliku a narazil jsem na bambus délky 4 m a tloušťky okolo 55 mm. Byl to výprodej jedné firmy v likvidaci. Neskutečná klika, protože dnes nenajdete firmu, která tohle má. Sice jsou na netu asi dvě, které se tímto sortimentem honosí, ovšem po telefonickém dotazu je všechno jinak. Maj kulový.
Byl jsem náležitě unešenej, fungovalo to bezvadně. Jenže po kratší době začal bambus podélně praskat, prej nebyl „vyzrálej“, tvrdili odborníci. Řešil jsem to pomocí slabých vázacích drátků, nicméně po nějaké době mě to přestalo bavit. I vzal jsem vrtačku, u každého „kolínka“ jsem navrtal dírku a nacpal tam polyuretanovou stavební pěnu. Ten vnitřní prostor neodhadnete, tak jsem toho tam dal pokaždé určitě víc, než bvylo potřeba. A tak jsem byl nějakou dobu v pohádce „Hrnečku vař“, neboť ze všech možnejch i nemožnejch skulinek lezla ta pěna. Po zatuhnutí jsem ji ořezal a při prvním použití stožáru zjistil, že opravdu výrazně zpevnil.
Lze pochopitelně použít různé laminátové a podobné tyče určené původně na něco jiného. Pozor ale na Kevlar, případně na jiné materiály s uhlíkovými vlákny. Viděl jsem i používat tzv. „zhášecí tyče“ používané v rozvodnách VN. Jedny byly z nějakého „papundeklu“, ty nebudily důvěru v oblasti mechanických vlastností. Druhé byly z Harexu nebo Textitu, ty uměj v dešti slušně navlhnout.

No a posledním, co chci zdůraznit je skutečnost na kterou jsem už poukazoval v původním článku. Prvky i gamma přizpůsobení by měly být v zákrytu.

Nikoliv jak je to na snímku, do boku. Zatím jsem takové HB9CV viděl pouze na PMR

Takže jsem v obou článcích snažil shrnout všechny možné dosažitelné prameny a poznatky o HB9CV. Co tedy na závěr, snad jen citaci z Radioamatéra 3/2002, kde jsou popisovány kladné vlastnosti této antény:
reprodukovatelnost i bez velké praxe s anténami
nekritické nastavování
superzisková ve své kategorii
V odkazu http://www.ok2kkw.com/hb9cv/hb9cv_1969.htm je se taky dočteme o určité "blbuvzdornosti" této antény. A jsou tam i další zajímavý věci ....

Takže přeji mnoho úspěchů při realizaci.

Tomáš mobil Roudnice CL31