CB klub Česká Lípa CL - Charlie Lima CB klub Česká lípa, z.s.
Aktuality

Vyzýváme členy CB klubu Česká Lípa, kteří se na klubovém webu ještě nepřihlásili, aby tak učinili v zájmu řádné informovanosti o dění v klubu. Viz článek o registraci.

 

POZOR! Fotosoutěž s CB tématikou - ZDE, Galerie fotografií - ZDE.

Radegastí putování od Šumavy k Tatrám část 4 - závěrečná

Kategorie: Všechny články, Expedice Radegast
Radegastí putování od Šumavy k Tatrám část 4 - závěrečná

23.8 2002 Při cestě do tábora jsme se zastavili na Martinských Holích NV 1476. Nádherný kus přírody .Pro vysílání jako stvořený ! Sem se musíme vrátit hned jak to bude možné

Do tábora pod Mikulčiným Vrchem jsme dorazili kolem 13:00 hod a byli jsme přivítáni dobrou baštičkou, pivíčkem a hltem dobrého viného moku, který byl potvrzen velkou štamprdlí vynikající slivovice. Do večera jsme spali. Měli jsme co dohánět.Večer nás přišel navštívit Míra Bystřice se kterým jsme nejenom pěkně popovídali, ale také popili a pojedli. Velmi spokojeni jsme šli spát .

Probudili jsme se do krásného středečního dne, pomalu jsme sbalili věci, naposled jsme se rozhlédli po tomto pěkném koutu Moravy, který nám umožnil strávit nezapomenutelných pět dní, nasedli jsme do aut a pokračovali do dalších zajímavých dnů naší příští cesty. Tato cesta nás zavedla do Strážnice a do jejího skanzenu.

    

Jen obtížně se vysvětluje dětem, kterým v kapse zvoní mobilní telefon, že v mistnosti 5 x 5 žilo 11 lidí společně s kozou a slepicemi a jediné dveře z této místnosti vedli ven přes maštal, kde byla kráva, prase po případě i koně. Moje dcera prohlásila :"tatí, ti lidé museli ale hrozně smrdět, jestlipak byly již nějaké voňavky a kde se myli ?  Nikde tu nevidím vodovod". Zkrátka bylo na co koukat a čemu se divit.

Ještě tento den jsme dorazili k Tygrovi Mutěnice, kde jsme strávili noc v pěkném prostředí rybářské chaty uprostřed chovných rybníků. Ráno nás přivítalo sluncem. Tygr nás vybavil na cestu vším potřebným, abychom po cestě nezemřeli žízní a hladem a tak napěchováni vínem, slivovicí, meruňkami a okurkami směřujeme do westernového městečka u Nového města na Moravě. Shlédnutí této zvláštnosti stálo za věnovaný čas. Škoda, že neni fotodokumentace. Až doma jsem zjistil, že nikdo nefotil. Z westernového městečka jsme se rozhodli, že pojedeme na Kleť.

Během cesty s námi navázal QSO Pepa Nová Včelnice a přesvědčil nás o návštěvě svého " Klondajku ". Abych pravdu řekl, zpočátku se nám nechtělo a to proto, že jsme nechtěli obtěžovat, protože nás nebylo málo (7). Pepa byl neoblomný a poslední trumf, který proti nám vytáhl byl uzený Amur a bylo "sloveno".To se zkrátka nedalo odmítnout

Moravská pohostinnost (i když Nová Včelnice je na rozhraní mezi jižní Moravou a jižními Čechy a je asi možno si vybrat komu tuto přednost přiřknem, ale mně se líbí víc ta Morava, tak mně to snad nikdo zazlívat nebude) je těžko popsatelná beze zbytku . Při tom musí člověk být .Jen tak vás může naplnit ten pocit, který jsme měli i my. Pocit, že to co se kolem nás děje neni přetvářka, že to neni divadlo, že je to obyčejná pravda myšlená s naprostou upřímností. A když se k tomu všemu přidal vynikající uzený Amur a nesmírně milá paní hostitelka (Pepovo drahá polovička) byli jsme na měkko.

Při tomto sezení nám Pepa nabídl k vysílání kótu Čihadlo mezi Červenou Lhotou a Včelnicí krásný kopeček, odkud jak jsme se dozvěděli vysílá i exp. Furgon. A zde se v menším provedení opakovala zmíněná pohostinnost pod taktovkou Pepy Včelnice, Venci Červená Lhota A Franty Radouň, kteří nás přijeli navštívit a že nepřijeli s prázdnou neni nutno říkat. Mnoho věcí jsme prodiskutovali a návštěva odjela kolem 23:00 hod. Ulehli jsme s těmi nejlepšími pocity a s přesvědčením, že tyto vztahy, které zde vznikly, jsou trvalé.

Tak jako celé naše putování provázelo pěkné počasí i toto sobotní ráno bylo slunné a krásné. Ne zrovna s radostí jsme demontovali antény, zbourali stany a nasnídali se. Jen neradi jsme opouštěli tyto končiny . Ale všechno jednou končí. Vyrazili jsme směr Huťská Hora na Šumavě, poslední kopec na našem putování. Samozřejmně jsme nezapomněli na zastávku v Hluboké u Č.Budějovic. Kolem 12:00hod. jsme navázali QSO s přáteli, kteří nás již očekávali na Huťské Hoře v NV 1214 m, aby s námi společně ukončili toto putování po vlastech Českých a Slovenských.

A jak jinak nás mohli naši přátelé (Venca Bory Valchář z Valchy a Vorel Stupno ze Stupna) přivítat než specialitou Vorla a tou je králík naložený v marinádě podle receptu a-la Vorel a ugrilovaný na dřevěném uhlí. K této lahůdce pak výborná bramborová buchta z alchymistické dílny paní Jany Plzeň Bory a k tomu všemu byl podáván lahůdkový štrůdlíček ze stejné dílny.

Jak to všechno chutnalo no ! Co Vám budu povídat. Koukněte se sami !

To je apetit. K tomu neni co dodat 

No a to je konec našeho putování. Vůbec se nám nechce domů !! Nejenom pro to, že se nám tu líbilo, ale také pro to, že je to poslední den našeho putování, kde jsme poznali mnoho přátel a jejich přátel. Kde jsme se přesvědčili, jak vzácní lidé jsou mezi přáteli CB a strašně rádi chceme tuto pravdu křičet do celého světa. Pět let putovala Exp. RADEGAST po Evropě. Byli jsme v Africe i v Asii i za polárním kruhem a na moři .Navštívili jsme 37 států, ale nikde nebyla tak srdečná atmosféra, tak bezstarostné cestování, jako u NÁS DOMA. 

Moc Vám všem, kteří jste naplnili naší cestu od Šumavy k Tatrám děkujem a těšíme se NVD a NSL na pásmu i osobně.

    

A to je finále našeho putování od Železné Rudy až po Štrpské Pleso

73 Venca ChotěšovVenca MantovPavel KlatovyJarka Chotěšov a zbytek výpravy KristýnaEva a David 

Komentáře

postPřidat komentář

Nebyly přidány žádné komentáře.