|
Bylo to v době slunečního maxima a tak nebyl problém se rozhodovat odkud to bude či nebude chodit. Bylo to zároveň v době těsně ( asi rok) po založení exp.Radegast (1996). A hned jako první cestu jsme zvolili Maroko, tedy Afriku. Jako první dilema bylo jaké auto zvolit pro cestu cca 8000 Km dlouhou. Po velkých debatách se rozhodlo pro W Golf 2000 Benz.
A to se také stalo a tím skončila exp.Maroko 97. Celý zbytek roku 97 jsem promýšlel novou cestu, ale daleko více jsem se zabýval literaturou, která objasňuje chování a zvyklosti obyvatel v jednotlivých oblastech Pyrenejského poloostrova . Především co se týká oblasti Andalucía a okolí regionů Malaga, Marbela . La Línea a Gibraltaru. Velmi podrobně jsem se snažil seznámit s pohořím Sierra Nevada, odkud jsme chtěli vysílat a s údajně velmi specifickým chováním tamních obyvatel (pastevci). A samozřejmě, že opět cíl naší cesty bylo Maroko. |
| U této cesty bych se zastavil a podělil se s Vámi o některé zážitky v této zemi. Nebudu se zabývat přípravou, protože se jednalo o cestu jen za humna. Zkrátka jsme vzali sebou hlavně pivo 3 bedny, jídlo 5 kuřat (byli snahy si vzít kuřata živá a po cestě je postupně sníst. Ale obštrukce s veterinárními doklady byli tak složité, že jsme je pro jistotu nechali zmrazit.), 4 šišky suchého salámu, 2Kg uzené kýty , 5 pecnů chleba z vlastní pekárny a pekáč pečeného vepřového bůčku. Takto vybavení jsme v počtu 4 kousků Venca Chotěšov, Miky Otěšice, Venca Mantov a Hříbek Mantov vyrazili směr Hamburk |
|
Cesta ubíhala jedna radost a než jsme dorazily do Hamburku byla bedna radegastu fuč a Miky Otěšice s Vencou Mantov měli hubu od ucha k uchu a řehtali se každé kravině. Bedna vypitého radegastu se také projevila při míjení Hamburku, který jsme bravurně minuli středem města a abychom nezapomněli krásné okolní městských čtvrtí, tak jsme si celý Hamburk objeli vnitřním okruhem který nás, ani nevíme jak vyplivnul na Flensburk což je hraniční přechod do Dánska. Proč rituál a proč naučený? Taz 1500 totiž byla dodávka, která nebyla tipována pro 5 osob ale jen pro 2 osoby. A tak bylo pro jistotu lepší, když dvě osůbky si to přez hraniční přechod z NSR do DK vyrazili pešo s ruksaky na zádech. Los padl na Vencu Mantov a Mikiho Otěšice. Oba, stále ještě z roztaženou hubou od ucha k uchu na krosnách pověšené šišky salámu oděni v maskáčích, se nečekaně objevili před strážci hranice. |
 |
 |
 |
| Na prvním obrázku tato zvláštnost není zřejmá, ale na druhém obrázku, podíváte-li se na krytinu, vám již může lecos napovědět. Zatím dumejte o jakou krytinu se může v celkem jak hospodářsky, tak technicky vyspělém státě jednat? Velké množství objektů na tomto ostrově této krytiny používalo. |
 |
|
 |
| Ostrov jsme procourali křížem krážem středem i při pobřeží. Všude bylo na co koukat a celou cestu nás provázel silný vítr z oceánu |
| Po čem jsme hlavně koukali bylo, kde složit naše unavené kosti. Po celém ostrově bylo jen velmi málo vhodných míst a jak jsme tak jezdili a hledali najednou jsme byli doslova před Oceánem , nebo-li silnice se stala prašnou a pak byla jen voda, voda a zase jenom voda. Zkrátka jsme z ničeho nic stáli na břehu oceánu a cesta mizela ve vlnách. |
| Venca Mantov s Mikym Otěšice stále ještě řádně veselí vyskočili z auta a rozběhli se proti vlnám s tím, že budou dál pokračovat po svých. Miky začal křičet že neumí plavat a že je tady na něj moc mokro. Oba , vlastně všichni tří ( doběhl je Hříbek Mantov ) se rozhodli pro skupinový snímeček na který se právě díváte |
| Co ale nevidíte a ani nemůžete je událost, která se stala asi za 20sekund po zmačknutí spouště. Jak jsem se tak díval do hledáčku foťáku najednou mne upoutala bílá čára , která se za našimi pózizty velmi rychle přibližovala. ( na snímku je malinko vzadu vidět) Najednou jsem si uvědomil, že je to asi tak 2-3m vysoká vlna která se nezadržitelně zvedala za zády našich hošánků. No řval jsem jako pominutý, ale oni si mysleli, že jsem se scvoknul a ještě na mne dělali ksichty. No ale finále bylo fantastické. Voda do nich kopla jako do hadrů a já utíkal ke břehu jak o život. Když jsem se cítil v bezpečí zastavil jsem a otočil. Přál bych vám vidět tu scenérii. Miky to sice ustál, ale koukal, jak vyvoraná myš. Venca Mantov a Hříbek Mantov se váleli opodál jako prasata a nebyli schopni slova. Přirovnal bych to k šoku. Škoda, že jsem nebyl duchapřítomný a neudělal snímeček No den pomalu končil a my jsme se rozhodli, že na místě, kam jsem doběhl přenocujeme. Auto jsme nechali stát tak, jak jej vidíte na tomto snímku, ke kterému se váže další příběh hodný poutníků, kteří o moři nic, ale vůbec nic neví . |
| Dobře si všimněte kůlů, které jsou poblíž našeho auta. Než jsme se rozhodli, že na tomto místě, tedy kousek opodál, přenocujeme, debatili jsme, na co že ty kůly asi jsou. Nápadů bylo dostatek ale k žádnému závěru, který by k něčemu byl, jsme nedospěli. Hoši již vybírali místo k táboření,ale mne pořád něco žralo . Byl jsem nervózní a nesvůj. Místo, kde jsme se chtěli usídlit se mi nelíbilo a nakonec jsem ostatní přesvědčil a odjeli jsme asi o 2Km dál do vnitrozemí na jakési parkoviště, které bylo v něčem, co připomínalo spíš buš než les. A tady jsme se utábořili vedle baráčku, který připomínal autobusovou zastávku a všimnete se opět střešní krytiny a asi již je to jasné. Jsou to došky. Ano po celém ostrově naprostá většina domů má doškovou střechu i přesto, že domy jsou stavěné moderní technologii s přepychově upravenými zahradami. Místo slámy je použitý rákos, kterého jsou po celém ostrově spousty. Síla vrstvy je cca 25 – 30 cm. Je to opravdu zvláštní pohled na technologii středověku použitou ve 20tém století v tak hojné míře. Ale pravdou je, že podmínky zde na břehu oceánu jsou velmi těžké a tím i nároky ne stavební materiály, zvláště krytinu. Vítr a déšť, sníh a mráz, asi umí svoje a zde je to dostatečně severně, aby to bylo citelně znát. |
 |
|
 |
| Postavili jsme antény 5/8 Blizárd 12 rad. a 3el.Yagynu. Pomalu byl večer a začalo se smrákat. Miky se dal do kuchtění a já jsem šel na procházku k pobřeží, kde jsme asi před 4 hod. stáli. Jak tak přicházím k místu, kde jsme měli stát auto, něco mi nesedělo. Pořád jsem měl pocit, že jsem někde jinde. A najednou mi to došlo ! V místě, kde stálo naše auto byly přeci ony kůly, o kterých jsme nemohli zjistit na co tam jsou. A ty kůly tam ale teď nebyly a místo kůlů, tam byla jen voda, ve které ty kůly zmizely. A již jsem věděl, na co že tam byly. No přeci označovaly výšku přílivu. Koukněte se ještě jednou na snímek našeho auta a těch kůlů. Kdepak bychom ráno byli kdybychom neodjeli ??????? no přece …no.. no .. áno ! áno! přesně tam. A tak je dobře, že mne štěstí v podobě předtuchy neopustilo a my jsme mohli v klidu vysílat a přenocovat. Ráno si v klidu udělat snídani a seznámit se z místní domobranou, která samozřejmě nenechala náš příjezd na ostrov bez povšimnutí . |
| Prohlídka vys.zařízení a vysvětlení účelu, pro který jsme přijeli, to vše ještě doloženo dobrou kávou a mezinár.licencí OK1IBD uplně postačilo k naší identifikaci. Popřáli nám hodně štěstí a odjeli. My za krátko jsme se také sbalili a vyrazili zpět na více, jak 1000 Km dlouhou cestu k domovu. |
| A tak ještě poslední snímek ze stejného místa, kde bychom se bývali večer utopili, ale teď ráno je to zase pohoda. Z tohoto místa vyrážíme směr Česká Republika kóta Štěpánka u Tanvaldu, kde jsme opět rozbalili nádobíčko na louce před hospodou Hvězda a sdělili našim kolegům v ČR, že jsme zase doma. Další den jedeme domů. Celou cestu auto absolvovalo bez jediné závady. A tepelná izolace, kterou jsme dodatečně přidělávali se osvědčila na jedničku. Spotřeba benzinu se pohybovala okolo 7,5 l /100Km. Spotřeba oleje žádná. Spotřeba chladiva žádná . A to mne přesvědčilo, že toto je právě to auto co potřebujeme . Nebylo žádných připomínek a tak se dalo tuto cestu uzavřít s tím, že je možno se vrhnout do příprav na cestu do Maroka. Ale o tom příště v dalším pokračování Radegastího putování. Venca Chotěšov |
Diskuse pod článkem:
| [3462] Radegastí putování po Evropě I.část | Žán Bráník | 21.10.2005 22:31:10 | ||
|
Je to moc hezké povídání.Vaše dobrodružství z cest po světě,jsem sledoval s velkým zájmem již dříve,ze stránek Výzvy na kanále.Jedno bych se chtěl zeptat?Váš název,tedy jméno expedice Radegast,vznikl podle slovanského boha úrody a pohostinosti Radegasta,nebo podle něčeho jiného? Hezký den přeje Žán Braník. |
||||
Co neznám.| » | [3464] Re:Radegastí putování po Evropě I.část | Venca Chotěšov | 22.10.2005 11:31:46 | |
:Mnoho lidí se domnívá, že název Radegast pochází z moku který nám chutná. Ale není to tak . Většina z nás pije výhradně Gambrinus (Vašek Valchář, Venca Mantov) a např. Vorel Stupno nepije pivo téměř vůbec jen já piju všechno ale velmi, velmi umírněně . Ale všichni se velmi rádi najíme ( a vůbec ne úmírněně)a máme rádi dostatek “Blahobitu”a plnou udírnu a gril masa, a to je přesně atribut slovanského Boha hojnosti Radegasta.Tedy jsi uhodil hřebíček na hlavičku. To že to neprezentujeme je proto, že by tomu stejně nikdo nevěřil. Však i v logu jsou plné mísy jídla a nikoliv pohár piva . Díky za optání. Venca |
||||
Venca Chotěšov CL-39