Radegasti konečně na Čerchově
Před chvilkou jsme se vrátili z Čerchova a nutno říci, že jsme byli mile překvapeni z průběhu soutěže. A trochu jsme litovali, že jsme si nevzali kompletní výzbroj, tak jak jsme byli zvyklí, tedy dvojče a 5/8 pro sledování provozu na pásmu. Měli jsme jen HB9 a opravdu bylo poznat, že to nebylo dostatečné. Ale, jak řekl jeden ze soutěžících. Vždyť jste toho již dosáhli dost. Je čas nechat se prosadit i dalším. Ano svatá pravda !!
Podcenili jsme sice technickou vybavevnost, ale v žádném případě jsme nepodcenili gurmánskou přípravu a nic jsme nenechali náhodě.
Stanici ještě nezapnul a už to do sebe hrne ze všech světových stran. Zkrátka bez natankování by mašina nejela.
Zpočátku to vypadalo nemastné, neslané. Podmínky si z nás dělaly srandu. Chvíli huj a potom fuj. Na pásmu si světadíly podávali ruce a nenechali nikoho na pochybách, že to příroda vyhrává. Tím, že již dopoledne přešla studená fronta, tak zkušení harcovníci tušili možnou změnu v šíření. Sluníčko bylo a je stále hodně nervózní, což se projevuje nábojem v horních vrstvách atmosféry a nebe se stává „plechovým“. Kdo byl trpělivý tak se dočkal. Ke změnám došlo kolem 030:00 a pomalu ono „plechové“ nebíčko klesalo a klesalo až přestalo propouštět a začalo „odrážet“ a začaly žně. Jsem přesvědčen, že většina operátorů na tyto podmínky bude dlouho vzpomínat.
Panáčci Radegastáci šli s vědomím co se všechno může udát přesto v 01:00 do hajan a všechno zaspali.
Ale i tak jsme si nenechali ujít ty zajímavé chvíle na pásmu. Pravdou ale je, že ty nejzajímavější utekly, ale jenom nám. Mnoha jiným se podařilo být ve správnou chvíli na správném místě.
No vyzobali jsme co šlo a domnívám se, že jsme Matadorskému cechu ostudu neudělali a to i přesto, že jsou některé dosažené výkony některých stanic daleko převyšující tu naši snahu. Jako vždy jsme opět zvolili náš oblíbený kopeček Čerchov, který nás přivítal s otevřenou náručí a vynahradil nám naši zimní návštěvu, která skončila fiaskem a odtahovou službou. Tentokrát bylo krásně teploučko. Trochu foukalo, ale k večeru vše ustalo a byla pohoda, pohodička
Vorlík se porozhlédl po uklizeném kopci a zvěčnil nové stavební přírůstky. I příroda se probudila a v 1000 metrové vížce dala možnost horským květinkám vyniknout.
Nově postavená TV vykrývací vež pro Český Les kde je umístěna i Web kamera.
Tady všude stály budovy a je zde jen travička.
Zakonzervované pozůstatky z VN oplocení. Poslední zbytek jako památku na minulý režim zde zanechala firma která prováděla likvidaci.
Les antén sloužících pro AMA provoz místního radioklubu. Baráček zatím ještě stojí , ale jen dočasně.
I tady stáli všude budovy a je po nich veta. A to co zůstalo, tak za nějakých 10 let již nikomu nebude připomínat vojenský areál s odposlechovou technikou.
A to je pro letošní Memoriál Milana 42 všechno. Moc jsme si to užili a děkujeme všem účastníkům za bezvadný zážitek. Byli jste špičkový. Všem kteří se snažili dosáhnout těch nejlepších výsledků držíme palce a přejeme hodně štěstí a v Holicích NSL.
Venca Chotěšov CL-39 a Vorel Stupno CL-45
Zkrátka MT-1 Radegasťáci.
Komentáře