| Drazí kamarádi a přátelé CB vysílání ! |
| Jako již tradičně i letos osádka expedice Furgon mířila v čase čerstvě povánočním a těsně předsilvestrovském na oblíbený kopeček do Karpat a sice na Mikulčin vrch do loc JN88VW s nadmořskou výškou 780m. Letos to bylo o to slavnostnější, že z jihu Čech dorazil do Znojma v sobotu v 6.30 ráno spec. host této akce: Pepa Nová Včelnice. A tak zelená Avie mohla vyrazit na cestu k Brnu, kde naložila ještě Martina "Rákosníka" z Lesné a vzhůru na Hradiště. A tak letošní sestava: Vlk, Mattoni, Pepa a Rákosník se již těšila na nové zážitky. Cesta probíhala bez problémů a tak byl čas polpkat o tom co je nového a co kdo našel pod vánočním stromkem. To, že nahoru vyjedeme zcela v klídku, jsme zavrhli již po cestě na úpatí kopečku. Ledová krusta, se kterou silničáři sváděli nerovný boj, byla zlým znamením, které se na vršku potvrdilo. Mattoni se jen pochechtával: Jak tohle mám vyjet? |
| Nejdříve jsme vyzkoušeli shodit nějaké to deko nabrané počas vánoc, ale 3 "tlačiči" prostě celou AVII nahoru vyvléct nemohli - a tak byli přizváni kolemjdoucí, kteří se též ochotně pustili do díla, ale také se nepovedlo. Co teď - gumicuk doma ve Znojmě, dávat řetězy již nešlo. A tak jsme svorně vyřkli: Chce to písek ! No jo, ale tahejte ještě za sebou vlečku ... Tudíž jsme vyrazili do blízkého okolí škemrat o putnu písku, ale kde nic tu nic. Potom se Vlčák mrkne na hromady na blízké pasece, které pod nánosem sněhu skrývali popel a hlínu ... "To je ono-rozbít ledovou skořápku, lopatu a jdem na to". S vercajkem zrovna Pepa: |
| A na závěr vítězný snímeček "cestářů" : |
| A tak bychom rádi i touto cestou poděkovali Správě silnic a dálnic a ukázali snímkem, že i bez nich si expedice FURGON poradí: |
| Po naší úpravě vozovky jsme jako za sucha se vší elegancí vyjeli nahoru a zaparkovali na našem tradičním místě: |
| Nejdřív jako vždy postavit antény, takže šup šup poháněl Vlk, vyházet hliník z kokpitu: |
| Mattoni jako vždycky 5/8 a my "čertovy vidle" - to už bodáky na nás pokukovali ze sněhu: |
| Vztyčení mělo hladký chod. Yagi pro příjem jsme tentokrát spojili dohromady sdružovačem z Rákosníkovi dílny a očekávali, jakpak ty dvě potvůrky budou poslouchat: |
| Svítilo sluníčko a výhled byl nádherný: |
| Tož jsme se vydali na cestu, vyhledat nejbližší občerstvovnu, abychom po záplavě domácí vánoční stravy do těla opět vlili energii v podobě makrobiotikům zcela neznámé. |
| Sluníčko olizovalo paprsky sníh a tak poprašek se měnil na svítící led: |
| Stromy mohutně bojovali s tímto nečekaním závažím: |
| Ty menší nám dávali znát, že ještě včera byl 2. svátek vánoční: |
| Ovšem nedávná vichřice se notně podepsala na jejich starších kamarádech - skoro všechny špičky měli ulámané: |
| Přišli jsme k hospůdce - všude tma, zavřené okenice - zděšení jen tabulka: |
| "No to si v noci s Vašky vyřídíme" pravili jsme všichni naráz. Taková jejich nádherná provozovna a smutní "skoroturisté" se musí plazit zpátky. Načež Rákosnickej prozkounává terén a nemůže si nevšimnout další cedule: |
| Jak je to daleko? No.. , zjistíme ... Mezitím Pepa předvádí svoje Baťovky s tím, že teplíčko je holt teplíčko: |
| Břízy po levé straně cesty jasně dávaly najevo, že nános ledu je nad jejich síly: |
| A tak Pepík nabádá: "Pojďte chlapci, už cítím vůni pivní pěny!" |
| A po cestě opět Radegast: |
| A zase Ti Radegasti. Vlk se pokukuje z legrace, jestli některý z členů exp. Radegast nestojí opodál za stromem a nechechtá se od ucha k uchu, že jsme se spolehli na restaurační občerstvení. Rákosník zase se snaží přičmrknout nějakou tu nulu do směrovky, aby údaj odpovídal. Chata Jana též zavřená a tak musíme zpátky, jenom v dálce jsme si všimli černých teček - zzoommoovvaalli - a oni to jsou parašutisti. No to je síla v takové zimě. Jeden dokonce ve vzduchu zcela bez hnutí stojí - asi zamrz říká Pepa, i přes nepřízeň místních hospod pořád spousta legrace: |
| Dále jsme zamířili na druhou stranu kopce a naproti chatě Lopata zasedli, abychom se dočkali kýženého občerstvení: |
| Čajíček, pivečko, smažáček, domácí zabíjačka - to byla lahoda, ani se nám ven nechtělo. Okolo 16 hod. jsme začali vysílat. Rušení jako pr.. no hodně velké. Tak jsme povídali s okolními stanicemi. |
| Spojení v poklidu přibývalo, všem jsme vinšovali do Nového roku. Podmínky sice byly dost podprůměrné, ale Yagi se činily, takže jsme se snažili z nich vyždímat co se dalo. Okolo 23hod. v době nejhustšího provozu nás začal oblažovat svojí přítomností klíčník se signálem 9+40 a tak jsme to na hodinku zapíchli. Po půlnoci jsme dále pokračovali a museli uznat, že to moc dneska nechodí. Zálusk jsme si dělali na Tomáše m.R. do Krušných hor, ale ani ťuk - na opakovači bez problémů na přímo to ani neťuklo. |
| Ale i přes to jsme byli rádi, že jsme mohli popřát všem, kteří se dovolali hodně toho zdraví a štěstí do roku 2004. Všem, kteří se o to snažili děkujeme a přejeme totéž a nesmíme zamenout pozdravit naše posluchače. Mějte se tedy v dalším kalendářním roce fajn a naslyšenou se těší expedice FURGON. Vlk Znojmo vedoucí týmu Mattoni Znojmo neochvějný řidič expedice Pepa Nová Včelnice host expedice Martin "Rákosník" Lesná hostující člen |
Autor: Martin Lesná
Fousáč Plzeň CL-51