| Je 20.7 a my pokračujeme směr Pembroke. V momentě, kdy jsme přijeli do jižního Walesu začalo pršet a stále prší a prší. My ale pokračujeme v jízdě a tak nám to příliš nevadí. Najednou povídá Fousáč: ,,Tady něco smrdí a já to nejsem“. Pokyvovali jsme souhlasně hlavami a významně jsme se po sobě koukli. Kdo že to ušel? V tom se ale ozval Jarda Chlumčany z druhého auta, že cítí nějaký smrad. Zbystřili jsme, ale bylo již pozdě ! Smrděl motorek od stěračů a již mu nebylo pomoci. V tomto dešti to byl vcelku malér a tak jsme museli vyhledat servis, kde nám provedli opravu. Tedy „vyhledat“ znamená: najeto asi 60km, navštíveno cca 7 autoservisů a dvě prodejny s ND na auta. Nakonec se nás ujali nějací nadšenci na tuning a zbastlili nám opravu. |
| Motorek do Sharana neměli a tak ho nahradili jiným, který však nejde připojit do el.systému vozu. Připojili nám samostatný spínač na palubní desku. Obsluhou byl pověřen Fousáč a v tu ránu bylo auto řízeno dvěma nezávislými jednotkami . A hned bylo o srandu postaráno. Za veselé nálady jsme pokračovali k trajektu. Do Pembroke jsme dorazili asi v 17:00 . Na parkovišti u Trajektu, kde jsme zjišťovali podrobnosti o odjezdu a nalodění nám ze stanice vykřikoval Gaston Sokolov 59 CQ DX. |
| Mezi tím se Junior Plzeň rozhodl jít na průzkum přístavního městečka. Za chvíli přišel s hubou od ucha k uchu s tím, že kousek je hospoda, kde mají asi 9 druhů piva. Do nás jako když střelí ! Vypálili jsme do oné hospody. A opravdu! Švarná šenkýřka a těch 9 druhů piva. |
| Co myslíte že jsme udělali ? …..Ano myslíte správně. Začali jsme ochutnávat těch 9 druhů piva. |
| Všechny stáli za h....... ale to jedno ( jablkové) po tom se mi tak zkřivila huba, že si ostatní mysleli, že po mně šáhla smrt.. |
| No a jak je u nás doma zvykem i zde jsme zavírali hospodu a nutno prozradit, že až na asi druhé nebo třetí požádání. |
| I tak bychom museli odejít, protože se přiblížila chvíle nalodění 03:00. Na terminál jsme přijeli včas, spokojení a usměvaví ( po těch pivech). Do okénka Check–in vkládáme svoje doklady a lístek na Trajekt. Chvíle klidu a najednou dáma v zeleném nám ukazuje, že máme vyjet z řady na odstavnou plochu. Nevíme co se děje. Že by zahlédli Vencovo nožík na chleba ( 32cm)? Ne ne ! Žádný nožík ale jiné datum ( druhý den) odjezdu na lístku na trajekt. A začal stoupat adrenalin. Jedno auto (Jarda Chlumčany) na Trajektu a my na terminálu. Do odjezdu asi 20 min. No honička to byla parádní, ale Junior Plzeň to vyřešil a zařídil přepis datumu na dnešní odjezd. Ale to byla první část problému. Ta druhá spočívala v tom, že vrata do přístavu byla zavřená a nikde nikdo, kdo by je otevřel. Do odjezdu zbývá asi 15 min! Fousáč měl již okousané nehty a pomalu si začal trhat vlasy, když tu najednou přiběhla ( teda v klídku se přiloudala) krasotinka a odemkla. Na Fousáčovi bylo vidět jak mu klesl tep a z hlavy mu stoupala pára. Hotovo ! Zvítězili jsme. Jsme na trajektu a plujeme do Irska |
Vylodili jsme se v Rosslane a vzhledem k tomu, že to byla rušná noc, tak vyrážíme hledat místo pro rozbalení kempu. |
| Dnešní den se budeme věnovat jen a jen odpočinku. Po asi hodině hledání jsme našli nádherné místo na přenocování u pobřeží Keltského moře. |
| Vašek jakmile uviděl takové móóóře vody, tak prostě nebyl k udržení... |
| Již jsme potřebovali oddych jako sůl. K večeru jsme postavili antény a asi kolem 16 hodiny jsme začali vysílat. Jsme již dosti daleko od ČR a některá spojení jsou na 1700 Km. Přesto se nám vcelku daří 59 QSO. K večeru si na místní betonový kurt přišel zatrénovat nějaký místní chasník. Jířa se s ním dal do řeči (anglicky neumí ani slovo) a hned byli kamarádi. Dostal okoštovat meruňku z Mutěnic a přislíbil, že nám přijde zahrát, ale to už musel odšprechtit Junior. |
| Zítra pokračujeme do NP Kyllarney . Cestou stavíme v New-Ross, nacházíme knihovnu s internetem a posíláme článek. |
| Tak zatím ať Vám to lítá – 73. |
Fousáč Plzeň CL-51