| Ve vitríně v kuchyni ostalo místo po debordelizaci, a tak jsme zřídili něco jako síň slávy. Na kávu přijel kamarád a při pohledu do naší pohádkové skříňky konstatoval: Už vám chybí jen pohár z SK PD a tím začalo, naše plánování... Nicméně se naše expedice v červnu (6.) rozrostla o další členku a protože o školské prázdniny fakt o dovolenou nouzi nemám, zbýval jen vhodný výběr kóty. Nejdřív přišla nabídka od Dejvida Stará Ľubovňa aby jsme šli spolu, že i on našel novou kótu. Nakonec jsme šli každý jinou cestou, ale jeho dopravní prostředek nenechává Mirku v klidu, a tak je to jen otázka času, kdy se vydáme na východ... |
|
Ležel jsem v denících dlouho, díval se na různé mapy (konstatuji, že mapy na seznamu, jsou o dost lepší a podrobnější než jakékoliv mapy na SVK). Po pár telefonátech, jsem rozhodl, že pojedu na Smrekovicu, JN98OX. Ač jsem dlouho avizoval nekompletní údaje, detektiv Marconi Partizánske, mi na férovku odepsal kam pojedu... Dlouho jsem nechápal a podezříval Mirku, ale vysvětlení od Marconiho bylo jasné a logické... Jste Češi a na moc míst, která jsou dost vysoko, asfaltka nevede... |
| Jelikož jsem zvolil místo, kde jsem nikdy nebyl, musel jsem sbalit věci tak, aby mne nic nepřekvapilo. Stožár, lana, vysílačku, spacáky, stan, a hlavně nabytou baterku, pro jistotu několik, úplatky pro medvědy… |
|
... Úplatky pro me2dy ... |
| Vyjeli jsme v pátek ráno, před námi 550 km, cestou několik zastávek, které si Terezka vynutila, káva u Karla v Tršicích a navečer už jsme vykládali v Stankovanoch. Na druhý den po obědě se stavuje Marconi PE a krátce debatujeme o strategii a pracovních povinnostech. Na kopec vyrážíme ve složení - Honza Sulejovice, Vojta Sulejovice a Miro Stankovany (otec Mirky). Máme to na Smrekovicu už jen 35 kilometrů. Posledních 8 kilometrů jen do kopce a místy jen na jedničku. Poslední 3 kilometry vjíždíme do mlhy a se spuštěnými stěrači dojíždím k hotelovému parkovišti. Viditelnost cca 15-20 metrů a tak jdeme ke sjezdovce více méně po paměti, ale boudu u sjezdovky nacházíme rychle. No převýšení mezi parkovištěm a horní kotvou lyžařského vleku je 18 metrů, a tak jsme se po vyčerpávajícím desetiminutovém výstupu zapotili =)) |
| Postavili jsme nejdřív stan a posléze stožár s půlkou. Jel jsem se zprovoznit stanici, kluci šli znovu do auta pro náhradní baterky a prozkoumat nápojový lístek v hotelu. Vrátili se těsně před začátkem závodu, a tak jsme zalehli do spacáků a začali pomalu dělat jedno spojení za druhým. Přiznám se, že některé volačky, jsem dost komolil, přece jen nové volačky, nová místa a tak se za to ještě jednou veřejně omlouvám. Spojení přibývali nečekaně rychle, stejně tak nečekaně se perfektně vyhoupla expedice Radegast. Tá ještě dělala prostor pro Vláďu Tři Dvory na Slavětíně, nicméně prošlo jen volání a pak se Vláďa ztratil. Pěkně mi prošel i Mirek Úštěk na Vršatci, a to jen na mobilku. No nebudu lhát, že jsem měl radost z DX, ale i ze spojení, které jsem měl možnost poslouchat z okolních kopců. Můj vytyčený cíl (40 spojení) jsem měl splněný rychle, ale SMS od Mirky byla jasná - Pokračujte! Kluci usnuli, neb počasí nebylo opravdu na procházky, natož na výhledy. Na pásmu bylo pořád oč se snažit, ale na některé české stanice se nepovedlo dovolat (Pepa Dolní Kounice na Výhonu, Tomáš Frýdek, Jindřich Mostky…). Po půlnoci zkouším poslouchat noční můry na CH31, ale bohužel. Stanic v éteru je i tak stále dost a tak se dozvídám, že na Sitně si dali na závoru zámek na číselný kód, aby se na ně nedostali medvědi – no paráda, bude se mi dobře usínat… Budík na 05:50. |
|
... Vysílací středisko ... |
| Ve stanu je to jiné a tak i spánek nebyl tak vydatný... Já měl pod sebou hrb, Vojta zase díru a Miro litoval, že si nesebral karimatku. Teplota ráno okolo 6°C a pořád mlha. Pokračujeme ve spojení a pak na mě Radegast křičí, jako kdyby byl vedle stanu (RS 59), že jde balit. No to Vašku ne, však tu na tebe čeká celé Slovensko!!! Přece jen rychle začali východní stanice dělat paseku na pásmu, ale ani Radegast se nedal přeslechnout a tak jsem zjistil, jak může vypadat české rušení na 450 km ze západu… =) |
| Těsně před koncem závodu se zvedla i mlha a tak jsme dokonce zjistili, kdeže to vlastně jsme a jak vypadá okolí. |
|
... Sjezdovka směrem na jih ... |
|
... Vojta dělal me2dí stopy mojí obuví ... |
|
... pochopili jsme to snad dobře- 1/ nesahat na květiny špinavými rukami 2/ neposlouchat radio, ale jen vysílačku 3/nejezdit pro vánoční stromky autem 4/ nenechávat otevřený stan 5/ nešlapat po hadech 6/ nosit chlast jen v pytli ... |
|
Závěrem mohu konstatovat jen spokojenost a to jak s výsledkem (90 spojení), tak s celkovým dojmem ze závodu, kdy panovala na pásmu opravdu kamarádská atmosféra za což samozřejmě nezbývá než poděkovat. Dnes vím, že i Mirek Úštěk dal do závodu víc než mohl a tak mu zbylo v autobaterii jen 9V.... Za exp. Pohádka: |
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.