| V předchozím pokračování článků o DX_anténě jsme uzavřeli vloženou problematiku zabývající se symetrizátorem, jako možného prvku sloužícího k propojení antén anténové řady mezi sebou navzájem, ale i pro připojení samostatné antény se symetrickými vstupními svorkami k nesymetrickému napáječi koaxiálního typu. Jeho velmi dobré vlastnosti jej řadí mezi nejlepší přizpůsobovací elementy, kterými lze výhodně zajistit velmi dobré přizpůsobení mezi anténou (anténami) a nesymetrickým napáječem. Jeho obliba, díky relativně náročnější mechanické konstrukci jej neřadí mezi systémy, které by se hojně používaly. Své uplatnění nachází zejména v oblastech vysokých kmitočtů, pro projování několika antén v anténových řadách, kde jeho rozměry jsou z konstrukčního hlediska přijatelné. Při řešení problematiky vzájemného propojení antén v anténových řadách - symetrizátor má svůj nezastupitelný význam a nezřídka je to jediný způsob, jak vzájemně propojit antény v anténové řadě s dobrými výsledky v porovnání s jinými systémy. Na ilustračním obrázku je ve spodní části zobrazena anténová řada 2x4 pro 70cm pásmo (blízké pásmu PMR). Systém je vzájemně projen symetrizátory, které jsou konstrukčně řešeny poněkud odlišně než zde popisované řešení. |
| Na obrázku jsou symetrizítory konstrukčně řešeny tak, že je možno si je představit jako dva symetrizátory zapojené do jediného přípojného bodu. Pro snadnější orientaci je schematicky nakresleno zapojení na následném obrázku: |
| Na straně vstupů A1, A3 je možno připojit i více antén či propojovacích vedení za podmínky, že na protilehlé straně vstupů bude připojen stejný počet. Obvykle se můžeme setkat s kombinacemi 2x2, 4x2. Vnitřní vodič symetrizátoru má odstupňované průměry s délkami po 1/4 vlně a v daných úsecích transformuje impedance, kdy u výstupního přípojného bodu (konektoru) je požadovaná impedance napáječe - obvykle 50 případně 75 ohmů. Pro těleso symetrizátoru nemusí být použito vždy trubky, ale nezřídka se můžeme setkat i se čtvercovým profilem tělesa symetrizátoru, kdy na jednotlivé stěny jsou s výhodou přišroubovány přípojné konektory. Tímto bych ukončil popis vložené tématiky týkající se symetrizátorů, jako transformačních elementů sloužících ke vzájemnému přizpůsobení antén řazených do anténových řad. Případným zájemcům přeji hodně úspěchů při realizaci symetrizátoru a nemálo trpělivosti při konstrukci. |
Autor: Láďa Fórum
Fousáč Plzeň CL-51