| Pro správnou funkci DX_antény pro PMR pásmo, je základní podmínkou pečlivé nastavení jednotlivých antén. Rozhodující význam má propojovací vedení mezi anténami včetně transformačních 1/4 vlnových úseků. |
| Nebudeme se zde zaobírat teorií propojovacího vedení, to je v přiměřené míře popsáno v článcích, které lze najít na stránkách cbdx.cz. Pro popisovanou DX_anténu je použito symetrické dvouvodičové propojení antén v patrech nad sebou. K tomu lze použít dva typy propojovacího vedení: - dvoudrátové vzdušné vedení 300 ohmů - plochý napáječ tzv. "televizní dvoulinka" s impedancí 300 ohmů V prvním případě budeme muset celé vedení pečlivě vyrábět. K tomu potřebujeme vodič o průměru 1.65 mm (svařovací AlMgSi drát), rozpěrky z nevodivého materiálu, který nenavlhá - teflon atp. Délka propojovacích úseků mezi patry antén je přesně 1 vlnová délka použitého kmitočtu 446.03125 MHz. Rozestupy antén v patrech jsou 0.615 vlnové délky. Pro zajištění konstantní vzdálenosti mezi vodiči propojovacího vedení si zhotovíme vhodné nevodivé rozpěrky. Postup výroby rozpěrek si zřejmě zvolí každý podle svých možností. Mohu doporučit postup, který se mi osvědčil. Pečlivě si opracujeme hranolek z teflonu na požadované rozměry. Svrtáme dva otvory souosé pro vodiče vedení v přesné rozteči v hranolku. Jednotlivé rozpěrky opatrně odřízneme z hranolku v požadovaném počtu. Řezné plochy zabrousíme. Do otvorů nasuneme vodiče, jejich konce opatříme montážními očky pro připojení k bočníkům antén, můžeme použít zamačkávací očka nebo opatrně vytvarovat konce vodičů do požadovaného tvaru. Celkovou délku vedení zkrátíme na požadovaný rozměr 1 vlnové délky a provedeme kontrolu měřením pomocí anténového analyzátoru atp. (délka vedení = 300/pracovní kmitočet v MHz). Impedance vedení je 300 ohmů, pro stanovení rozměrů vedení ve vztahu k rozteči vodičů je možno použít výpočet podle vzorce: |
| Propojovací vedení nasuneme očky na konce vývodů bočníku zářiče naladěné antény a zajistíme maticemi M2. V případě, že se rozhodneme realizovat propojovací vedení pomocí plochého TV napáječe, bude sice práce výrazně jednodušší při zhotovování vedení, ale dostaneme se do jistých komplikací. 1.) bude potřebné zjistit zkracovací činitel použitého napáječe - katalogový údaj platí jen u nového napáječe a jeho aktuální hodnotu budeme muset ověřit měřením. 2.) nepříjemností je vnitřní vodič, který se velmi snadno láme, zejména pokud na jeho konce budeme letovat očka. 3.) v provozu antény vlivem stárnutí plochého vodiče, usazováním nečistot a vlivem slunečního záření na tomto typu vodičů dochází ke změnám elektrických vlastností - v důsledcích to může přivodit i stav, kdy anténa přestane pracovat. Takové uspořádání je vhodné pro anténu provozovanou ze stálého stanoviště, za předpokladu pravidelných kontrol a zhruba po dvou až třech létech provozu je nutno vyměnit propojovací vedení za nové. |
| Na obrázku je zachyceno uspořádání přípojného bodu transformačního vedení. Propojovací vedení mezi 4 a 5 patrem je pootočeno o 90st. v místě připojení transformačního vedení. Délka propojovacího vedení je 1 vlnová délka - elektrická. Je potřebné dbát na to, aby jednotlivé vodiče propojovacího vedení měly stejnou délku a rozteč byla zachována. K tomu dobře poslouží rozpěrky s vhodně svrtanými otvory. Následný obrázek ukazuje pohled shora na sestavu přípojného místa mezi propojovacím vedením a transformačním úsekem. |
Fousáč Plzeň CL-51