| V této části poněkud odbočím od přímého popisu DX_antény pro pásmo PMR v provedení 2x8 antén. Důvodem je značné množství dotazů, které mi jsou zasílány na e-mail. Na jednu stranu mne těší zájem čtenářů o danou problematiku - na straně druhé mi poněkud "vadí", že dotazy nejsou směrovány pod jednotlivé články ve formě "hlasu národa" (příspěvků). Je zřejmé, že obsah dotazů může být zcela určitě zajímavý i pro ostatní čtenáře, kteří se o danou problematiku v určitém rozsahu zajímají... |
| Pro propojení anténových řad je možno si vybrat a použít z mnoha systémů. Je nemálo stavitelů antén, kteří se jistým způsobem brání stavbě anténových řad a to zejména pro reletivní složitost vzájemného propojení antén v anténové řadě. Je pravdou, že je snadnější vyrobit i poměrně složitou anténu, ale daleko obtížnější je antény vhodně projit do anténových řad. Důvodů je několik a lze je rozdělit na několik skupin. Nemá smysl se zabývat podrobně příčinami neochoty stavět anténové řady. Raději si povíme, jak se dopracovat při stavbě anténových řad k výsledkům, které budou spíše povzbuzením pro následné experimentování, kdy na konci snažení bude dobře fungující anténová řada, která svými vlastnostmi určitě přinese nejedno pozitivum při práci na pásmu PMR. |
| Anténové řady se stavějí s vysokou úspěšností a to nejen ve vztahu k mechanické konstrukci, ale i vzájemného přizpůsobení. Dokladem úspěchu zcela určitě jsou anténové řady sestaveny z mnoha antén vzájemně propojených, určených pro DX práci a zejména pro spojení odrazem od měsíčního povrchu či ionizovaných stop po průletu meteoritů ve vysokých vrstvách atmosféry. Taková spojení bez výkonných anténových řad prakticky nelze uskutečnit. Anténové řady bývají obvykle sestavovány z klasických antén zejména typu Yagi. Na obrázku si můžete prohlédnout anténovou řadu, která je dokladem toho, že ji lze "oživit" i nastavit. |
| Ponechme polemiku na téma co, kde a jak funguje... Raději se podíváme, jak sestavit propojovací systém, který s vysokou úspěšností zajistí správné fungování anténové řady. Propojit dvě antény je relativně snadné. Pro vzájemné propojení antén v anténové řadě 2x2 je možno použít i symetrizační člen štěrbinového typu. Tento symetrizátor si popíšeme tak, aby bylo možné si jej vyrobit a úspěšně použít. Obrázek ukazuje celkovou sestavu symetrizátoru. |
| Popisovaný štěrbinový symetrizátor je určen pro připojení čtyř antén pomocí tzv. ploché dvoulinky. Výstupní impedance na konektoru je 75 ohmů, případně 50 ohmů. Změnu výstupní impedance lze provést změnou transformačního poměru vnitřního vodiče symetrizátoru. Symetrizátor má délku tělesa 2x 1/4 vlny z požadovaného kmitočtu ve středu pásma PMR. Na straně štěrbin jsou pomocí šroubků M3 připojeny vodiče ploché dvojlinky symetricky ve vztahu ke štěrbinám v tělese. Na opačném konci je do čela zašroubován upravený připojovací konektor. Vnitřní vodič symetrizátoru je vysoustružen z Al kulatiny na požadované průměry (žlutá barva). Na straně štěrbin je vnitřní vodič pomocí distanční rozpěrky (modrá barva) propojen s tělesem symetrizátoru. |
| Rozměry symetrizátoru jsou odvozeny z tradičních vzorců pro výpočet koaxiálního vedení se vzduchovým dielektrikem: |
| Potřebné impedance lze vypočítat pomocí vzorce: |
| Výpočty požadovaných rozměrů nejsou složité a lze je snadno vypočítat pro požadovaný kmitočet i výstupní impedanci. Pokud použijeme antény v sestavě s jinou impedancí, než je 300 ohmů - můžeme snadno přepočítat potřebné transformační impedance. Detailní výkres pro výrobu symetrizátoru bude možné najít v následném pokračování článku. |
|
Závěrem tohoto pokračování článku chci požádat čtenáře o vyjádření názorů k dané problematice. |
nepíšu příspěvky, i když mám nemálo připomínek i dotazů 120
nepovažuji za vhodné zveřejnit vlastní názor v příspěvcích 98
není co komentovat, témata jsou mi lhostejná 125
Autor: Láďa Fórum
Fousáč Plzeň CL-51