Přizpůsobení napáječů k zařízení

Bohužel nemám ve své výbavě žádný takový obvod určený výhradně pro CB. Nemějte mi za zlé, že vás "ošidím" o pohled do útrob takové krabičky určené pro CB. Obrázek nebude i když bych vám jej rád ukázal. Namísto toho vám nabídnu obrázky z mého momentálně rekonstruovaného přizpůsobovacího členu, který je určen pro pracovní výkony až do 1 kW s možností pracovat prakticky v celém pásmu HF.

Z pohledu elektrického se jedná o zapojení nesouměrného případně souměrného Pí článku. Ten se skládá ze dvou otočných kondenzátorů o vhodné kapacitě a mezi nimi je zapojena indukčnost - cívka. 

Kondenzátory použité v přizpůsobovacím článku pro běžné CB pásmo jsou obvykle miniaturní v plastovém provedení používané též ve starších přenosných rozhlasových přijímačích a jejich kapacita je obvykle 2x220pF. K dosažení potřebné kapacity pro "uladění" jsou zapojeny paralelně tzn., že výsledná kapacita jednoho kondenzátoru je 440pF - nemusí to být pravidlem, záleží na tom, jaký rozsah impedancí ten který člen má schopnost přizpůsobit.
Cívka může být v provedení jako pevná nebo proměnná. U pevných cívek je indukčnost nastavena výrobcem pro pásmo CB na pevnou hodnotu a při bližší prohlídce zjistíte, že obvykle je navinuta jako vzduchová smamonosná, vodičem o průměru 0.8 mm na průměru 10 mm, 12-18 závitů.

U cívek s proměnnou indukčností je toto řešeno tak, že k přepínání je použito vhodného přepínače odboček na cívce nebo plynulou změnou indukčnosti cívky pomocí kontaktu, který se po cívce posouvá. Jiným řešením proměnné indukčnosti je použití tzv. "varia" - to jsou dvě cívky obvykle vinuty na kulových kostřičkách, které změnou vzájemné polohy mezi sebou mění výslednou indukčnost při vhodném zapojení vývodů cívek.

Jak to vlastně funguje?
K dobrému příjmu (vysílání) je potřebné, aby vzájemné přizpůsobení impedance konektoru staničky a napáječe (koaxu) bylo velmi dobré. Vlivem impedančnímu nepřizpůsobení mezi dvěma články přenosového řetězce (vysílač - napáječ, napáječ - přijímač), dochází ke ztrátám a to jak při příjmu tak při vysílání. Uvedeným ztrátám se obvykle snažíme zabránit nebo je eliminovat na nejmenší možnou míru a jedním z parametrů, který nám udává míru nepřizpůsobení je tzv. "PéeSVé" (PSV, SWR). Ideální stav je tehdy, kdy SWR je rovno 1. V případě, že tomu tak není, nastává na napáječi odraz vlny a to ve směru opačném, než v daném okamžiku právě potřebujeme.
K odstranění tohoto nežádoucího jevu se může použít některý z dostupných řešení a mezi ty nejjednodušší a nejoblíbenější náleží právě mezi uživateli CB pásma popisövaný Pí článek.
Jeho základní funkcí je vzájemně přizpůsobit dvě odlišné impedance a to z možností změny v určitém rozsahu. Podrobným popisem funkce a výpočty se zde nebudeme do hloubky zabývat.
Smyslem funkce je na straně zařízení pomocí ladícího kondenzátoru C1 najít vhodnou zátěž pro vysílač. Druhý kondenzátor C2 slouží k ladění impedance na úroveň kterou má napáječ případně anténa. 
Je to velmi stručné řečeno, a podrobný popis vzájemných vztahů impedancí v Pí článku zřejmě nemá význam tady podrobně probírat.

Pro práci na jednom pásmu s jednou anténou, která je přizpůsobena k napáječi není nezbytné používat Pí článku, jako přizpůsobovacího členu. Jiná je ovšem situace, kdy při práci výrazně změníme pracovní kmitočet a impedanční poměry vyjádřeny hodnotou SWR se stanou nepříznivé. V tomto případě je neúčelné "přeladit" celý přenosový řetězec, ale lze s výhodou použít právě popisovaný Pí článek, pomocí kterého lze s úspěchem dosáhnout stavu, kdy vysílač pracuje do vhodné impedance - zátěže. Na druhou stranu je nutno připomenout, že při nevhodně navrženém nebo nastaveném Pí článku může nastat stav, kdy sice SWR hodnota je velmi pozitivní, ale do antény "nic" neodchází - veškerý výkon dodaný vysílačem se spotřebuje na "ohřev" obvodů Pí článku. 

Obrázek ukazuje zapojení Pí článku. Pro CB pásmo je obvod zapojen podle schématu. Pro pásma jiná, je doplněn přepínači kapacit a indukčností v závilslosti na požadovaném rozsahu potřebného přizpůsobení. Je možné se v praxi setkat s různými obměnami Pí článku jako přizpůsobovacího členu, a to od těch nejjednodušších zapojení až po plně automaticky pracující systémy, kdy změny potřebných kapacit i indukčností obstarávají servo pohony řízené mikropočítačem. Základem všech těchto systémů je právě na obrázku uvedené schéma.