PSV, SWR - metr 2

FREKVENČNÍ ZÁVISLOST POMĚRU STOJATÝCH VLN (PSV) 

Z nadpisu odstavce je zřejmé, že frekvenční závislost PSV je charakteristická v zásadě pro každou anténu. Lze zcela oprávněně usuzovat, že pokud se provozní kmitočet odchýlí od rezonančního kmitočtu antény - zákonitě se musí změnit hodnota PSV! Z předchozí části mini seriálu je zřejmé, že PSV vyjadřuje poměr mezi vlnovým odporem napáječe při daném kmitočtu a vstupní rezistancí antény - při rezonančním kmitočtu.
Výsledný podíl, tedy jeho hodnota může dosáhnout 1:1, jen za předpokladu, že vstupní rezistance antény se rovná vlnovému odporu napáječe a to za předpokladu přímého přizpůsobení, případně při přizpůsobení pomocí transformačního poměru používaného v případech, kdy rezistance antény je malá a přímé přizpůsobení je prakticky nerealizovatelné. Přizpůsobovacími elementy lze dosáhnout při rezonančním kmitočtu antény hodnot PSV 1:1. 
Výsledek je závislý na technických a teoretických znalostech problematiky antén, napáječů a významnou měrou dosažený výsledek ovlivňuje použitá měřící technika. Na tomto místě je vhodné připomenout, že pro seriozní práci při nastavování antén je vhodnější používat raději anténové analyzátory, šumové můstky případně antenaskopy. Při použití PSV-metrů pracujících na pricipu souběhových reflektometrů,lze práci s určitými výsledky dokončit, ale neobejdeme se pravděpodobně bez GDO.

Když se nám podařilo "srovnat" PSV na žádanou hodnotu 1:1 při rezonančním kmitočtu antény, můžeme si být jisti, že při odladění na horní, případně spodní okraj pracovního pásma bude hodnota PSV v některých případech dosahovat až neuvěřitelných hodnot blízkých 2:1! Znamená to výrazné zhoršení hodnoty PSV. Nemusíte mít nijaké výraznější obavy, pokud taková situace nastane na vaší anténě. Příčinou takového stavu je to, že při nerezonančním kmitočtu není vstupní odpor antény čistě rezistivní, z toho důvodu je napáječ uzavřen - zatížen komplexním odporem vstupní impedance antény. Z toho důvodu se i poměr PSV stává komplexním číslem a je vždy větší než 1 a roste se zvětšující se odchylkou od rezonančního kmitočtu antény.
Lze namítnout, že můžeme použít přizpůsobovací element (člen), ale z praxe je zřejmé, že si takovým řešením situaci pouze zkomplikujeme, protože každý takový element je kmitočtově velmi citlivý a pochopitelně - pokud se přeladíme mimo rezonanční knitočet, situace ve vztahu k PSV se ještě výrazněji zhorší.
Z hlediska praxe vyvstává potřeba najít rezonanční kmitočet antény, a změnou transformačního poměru nastavit nejlepší přizpůsobení. Tak lze zajistit optimální hodnoty PSV po celém pásmu, kdy se rezonanční kmitočet nachází ve středu pracovního pásma a na okrajích pracovního pásma hodnota PSV by neměla překročit 2:1, případně 1.75:1.
Kmitočtová šířka pracovního pásma použitelnosti antény roste s vyšší rezistancí vstupního odporu antény a s větší tloušťkou anténového zářiče (větší průměr vodiče antény). Velmi významnou roli v této záležitosti mají i kmitočtové vlastnosti přizpůsobovacího elementu - členu!