| Odkazy na předcházející články o Q-anténě: |
|
Konstrukce podkompletů - dokončení Konstrukce podkompletů Q-antény Konstrukce podkompletů Q-antény |
| Odkazy týkající se těch, kteří potřebného měřící vybavení typu anténový analyzátor RF-1 atp. nemají možnost použít. Upozorňuji, že bez vhodného měřícího vybavení sice lze uvést Q-anténu do stavu, kdy PSV se přibližuje očekávaným hodnotám, ale Q-anténa zcela určitě naladěna nebude tak, aby splňovala očekávané vlastnosti. Doporučuji bez nadsázky k ladění použít i více přístrojů, než je pouhý SWR-metr. Pokud bude mít někdo zájem si vhodné jednoduché přístroje vyrobit doma - návody najde zde: |
|
|
|
Dokončovací mechanické práce na Q-anténě |
 |
 |
|
 |
|
|
 |
|
|
| Teď už zbývá si povědět, jak to bude vypadat s vodičem reflektoru. Ten bude poněkud jinak sestaven, než např. direktor. Budeme muset na něj namontovat ladící element - v našem případě otočný vzduchový kondenzátor o kapacitě 80pF. K jeho připojení si vyvedeme tzv. odbočku. Na obrázku si systém můžete prohlédnout. Kóty značí vzdálenosti v cm. Dolaďovací kapacita je umístěná ve středu strany čtvercového elementu, kterého vodič není přerušený. Zajištění polohy nevodivé destičky s kondenzátorem lze provést různými způsoby např. vyvázáním silonovým vlascem nebo použít na spojovací vodiče místo lanka dva kusy tvrdých drátů - ponechám to na staviteli, co použije. Důležité je, aby ladící kapacita byla fyzicky tam, kde je nakreslena na obrázku. |
| Po úspěšné stavbě mechanické části Q-antény nastává období, kdy budeme provádět ladění. K úspěšnému dokončení této práce si budeme muset obstarat vhodné měřící vybavení. V některých případech vypomůže zkušený kolega, který potřebné vybavení vlastní - pokud v okolí nemáme známého kolegu - nezbývá, než se pokusit tyto práce zvládnout svépomocí. Co k ladění Q-antény budeme potřebovat si povíme právě v tomto odstavci: 1) mechanicky sestavenou Q-anténu na stožáru, který je možné snadno snížit podle potřeby - jinak budete pracovat při ladění stylem "stožár postavit, stožár položit" 2) anténový analyzátor RF-1 (MJF atp.) 3) pokud nemáme možnost se vybavit výše uvedeným anténovým analyzátorem - pužijeme šumový můstek, GDO, měřič intenzity vf pole antény a SWR metr 4) potřebujeme trpělivého kolegu, který bude vykonávat některé úkoly spojené s laděním 5) terén, kde budeme ladění Q-antény provádět si vybereme - pokud to bude možné, spíše rovinatý zejména ve směru, kam máme natočenou Q-anténu. Výhodou je možnost ladit Q-anténu na kopci, kdy okolní terén je pod úrovní antény téměř k viditelnému horizontu |
|
Postup ladění Ladění Q-antény si rozdělíme do pěti částí, které spolu velmi souvisí. 1.) nastavení mechanických rozměrů 2.) nastavení rezonančního kmitočtu (fo) 3.) nastavení vstupní impedance (Za) 4.) nastavení maximálního zisku v předním směru (ga) 5.) nastavení maximálního předozadního poměru (F/B) Než přistoupíme k ladění, musíme si uvědomit, že Q-anténa je poměrně složitá soustava s vyváženými parametry a to jak mechanickými tak i vf. Z toho důvodu je potřebné si připomenout, že: - i jednotlivá změna některého rozměru Q-antény má svou odezvu ve změně vf parametrů Q-antény - změna kapacity ladícího kondenzátoru v obvodu reflektoru přináší změnu vf parametrů Q-antény - důsledkem změny výšky Q-antény nad zemí je změna vf parametrů v jistém rozsahu - při ladění je nezbytností si všechny ladící (regulační) zásahy pečlivě zdokumentovat formou tabulek, poznámek a grafů - bez vhodného měřícího vybavení jen velmi obtížně Q-anténu optimálně naladíme Tak to by bylo zatím vše, co se mi do tohoto pokačování o Q-anténě podařilo vložit. |
Autor: Láďa Fórum
Fousáč Plzeň CL-51