| V předcházející části jsme si pověděli něco o dokončovacích pracech na našem výtvoru. Pro úplnost si můžete prohlédnout kompletní plně funkční Q-anténu postavenou podle popisu, který je obsahem článků o Q-anténě. Mechanická konstrukce je rozměry uzpůsobena pro CB pásmo tj. 11m. Díky stavebnicové sestavě ji lze bez problémů provozovat i pro pásmo 10m - na obrázcích je zachycena právě sestava pro 10m pásmo. Lze si povšimnout, že laminátové rozpěrné tyče po změně délky vodičů elementů z 11m na 10m pásmo, se prohýbají do tzv. "deštníkového" efektu. Je to dáno tím, že rozměry rozpěrných tyčí jsou navrženy pro CB pásmo a pro pásmo 10m se jeví, jako mírně delší. To znamená, že můžeme mít dvě sady vodičů a ty podle potřeby mezi sebou na základní konstrukci sestavy Q-antény jen vyměňovat. Bez povšimnutí by nemuselo zůstat i to, že při značném průhybu sklolaminátových tyčí (pro elektrické ohradníky), se duralové trubky ve svařovaných držácích rozpěrných tyčí neohýbají. Uvedu, že při provozování této antény na překrásné kótě Suchý vrch (JO80IB 998m/m) mého Quada "přepadla" vichřice - stanové kolíky kotev náporu větru neodolaly a Quad i s částí stožáru "válel sudy" po celé délce parkoviště. Q-anténa vše přežila bez úhony, vyjma kotvících stanových kolíků - zanevřel jsem na ně dlouhodobě až trvale... Snad jsem popis zbytečně nezkomplikoval a některé pohledy z obrázků vám pomohou si udělat představu třeba o velikosti 3 elementové Q-antény pro CB pásmo. Jinak se omlouvám za nízkou kvalitu fotorgafií - byly pořízeny na matný vroubkovaný papír a později scanovány. (Popisovaná Q-anténa postavená u příležitosti 1.ročníku LPD, na skromném plácku před chatou "U chlupatého Jardy" (JO60UQ) - po předčasném ukončení mé aktivní účasti v tomto významném závodě - byl Quad "přestrojen" na pásmo 10m a fotografován. Z leva na obrázku: Jarda Buřňák & Jarda Severní terasa Ústí/Labem společně s autorem konstrukce i popisu Q-antény) |
| Vrátíme se k ladění Q-antény. V každém případě si před laděním poznamenejte výchozí stav sledovaných parametrů vámi sestavené Q-antény - bez ohledu, zda parametr je nebo není tzv. v normě. Všechny rozměry a vzdálenosti, naměřené hodnoty, výchylky ručiček měřících přístrojů, polohy ladícího kondenzátoru, mechanické délky jednotlivých elementů a výšku Q-antény nad zemí i případně směr - kam je natočena si poznamenáme do poznámek. Pečlivě vedená písemná dokumentace o průběhu ladění vám ušetří zbytečnou práci a v případě nepředvídané reakce antény na neuvážený regulační zásah, se můžete snadno vrátit zpět a postupovat v ladění změnou nastavení jiného prvku. Za pomoci pečlivě vedených poznámek můžete odvodit i přiměřeně vhodný regulační zásah, směřující ke zdárnému dokončení ladících prací. Při ladění postupujte uváženě a každý regulační zásah si důkladně promyslete ve vztahu k odezvě vaší antény. Mějte na paměti, že i jen jediná provedená změna - vyvolá změnu ve všech ostaních parametrech Q-antény. - Mechanické rozměry všech elementů včetně vzájemných vzdáleností nastavíme podle tabulky. Je potřebné, aby vodiče elementů byly řádně napnuty a nepřipomínali vaši třepotající se "bojovou" zástavu. Pro ladění budeme potřebovat jistou rezervu v rozměrech a je vhodné si ji vytvořit - tzn., že nebudeme vše "řezat, štípat a pílit" na přesné rozměry. - Rezonanční kmitočet takto sestavené Q-antény zjistíme pomocí anténového analyzátoru nebo šumovým můstkem, připojeným přímo na svorky zářiče - zatím balun není připojen. Případné změny provedeme opatrně prodloužením nebo zkrácením vodiče zářiče. - překontrolujeme vstupní impedanci antény pomocí anténového analyzátoru nebo šumového můstku. Lze ji v jistých mezích měnit vzájemnými vzdálenostmi jednotlivých prvků. - maximální zisk v předním směru, budeme zjišťovat pomocí indikátoru intenzity vf pole a to porovnáváním výchylek ručičky měřícího přístroje, jako odezvy na regulační zásahy. Změnou polohy a délky direktoru můžeme docílit na indikátoru změny výchylky ručičky. Snahou je dosažení nejvyšší možné výchylky k plusovým hodnotám od "0" polohy na stupnici indikátoru. - otočíme anténu o 180st. a sledujeme změny výchylky ručičky indikátoru. Změnou ladící kapacity na středu reflektoru vyladíme vše tak, aby ručička se přemístila k nejmenší možné výchylce od "0" na středu stupnice. Pokud bude potřebné - můžeme opatrně změnit délku reflektoru. - po každém jednotlivém regulačním zásahu si ověříme změny všech sledovaných parametrů a provedeme podrobný zápis do poznámek. - upozorňuji na nejdůležitější zásadu platnou obecně při ladění antén: NIKDY NEPROVÁDĚJTE VÍCE, NEŽ JEDEN REGULAČNÍ ZÁSAH A VŽDY SI PROVĚŘTE PŘÍSTROJI JEHO ODEZVU NA OSTATNÍ PARAMETRY - VŠE DŮKLADNĚ ZADOKUMENTUJTE VE SVÝCH POZNÁMKÁCH. Ladění Q-antény (ale i jiných antén) je v podstatě několikeré opakování výše popsaného zjednodušeného postupu. Když naše prováděné regulační změny nevedou ke zlepšení parametrů ve vztahu velikosti intenzity vf pole - můžeme provést připojení balunu a ověřit impedanci pomocí anténového analyzátoru nebo šumového můstku. Dalším krokem bude kontrola použitelné šířky pásma - to provedeme tak, že na rezonančním kmitočtu Q-antény si změříme a poznamenáme všechny potřebné hodnoty. V následném kroku přeladíme generátor na horní okraj pracovního pásma - všechny zájmové hodnoty změříme a provedeme o tom zápis do poznámek. Poté přeladíme generátor na spodní okraj pracovního pásma a provedeme měření se zápisem do poznámek. Můžeme zjištěné hodnoty přenést do připraveného grafu, který můžeme doplnit údaji s jemnějším kmitočtovým rastrem. Je vhodné připomenout, že rezonanční kmitočet a s tím spojené vazby na ostatní parametry významně ovlivňuje výška antény nad zemí - příčinou je kapacita antény proti zemi (to platí prakticky pro každou anténu). Tím můžeme ladění považovat za ukončené, připojíme vhodný napáječ a můžeme se "podívat" po pásmu... Zřejmě vás v první chvíli překvapí nižší úroveň "šumu" na pásmu - je pravda, že Q-anténa oproti jiným typům se na poslechu jeví jako výrazně "tišší". |
| Neodpustím si jednu poznámku - její obsah stručně charakterizuje velmi hrubou chybu při kontrole naladění Q-antény i porovnávání s jinými anténami. Velmi často jsem se setkal s názorem "podepřeným" praktickou ukázkou - demonstrací na vyladěné Q-anténě. Oč jde? Celkem o banální záležitost, ale s nepříjemnými důsledky. Q-anténa, jinak pečlivě naladěna, se po připojení staničky a poslechu vyhlédnuté protistanice chová "nepochopitelně", ve vztahu k zjištěnému předozadnímu poměru a síly signálu protistanice. Podrobněji: - nasměrováním Q-antény na protistanici nám ukazuje S-metr např. hodnotu S 9. - po otočení antény o 180st. nám ukáže S-metr hodnoutu S 8. Což neodpovídá naladěným hodnotám. Tento pokus bývá obvykle několikrát opakován a výsledek je obvykle podobný. - podobně je to s poslechem stanic z velké dálky, kdy se na S-metru vaší staničky objevují téměř shodné údaje o síle signálu bez výraznějšího rozdílu. - padne podezření, že s Q-anténou se "něco stalo". - s Q-anténou se nestalo zřejmě vůbec nic. Příčinu hledejte ve vaší staničce, která je vybavena obvody AVC. Při zkouškách podobného typu, jak uvedeno výše - musíte mít vypnuté AVC. Jinak tento obvod je "schopen" vyrovnat rozdíly v síle signálu téměř tak, že padne v podezření Q-anténa. - závěr takto provedených porovnání a zkušeností z provozu může být zevšeobecněn do výroku hojně tradováného: Půlka nebo pětiosminka je o něco horší - jinak rozdíly síly signálu na S-metru není ani pořádně znát - škoda práce na tom monstru a nevím proč jsem jej stavěl a co na tom lidi vidí... |
Autor: Láďa Fórum
Fousáč Plzeň CL-51