Další varianta jednoduché vertikální směrové antény s netradičním elektrickým řešením Obecně známé problémy s nastavováním, jinak z pohledu jednoduché konstrukce oblíbené antény typu HB9CV, mne vedly k napsání tohoto článku. Původní popis této antény byl zveřejněn v časopise HF žurnál 5/1998 str.27-31, autor V. Poljakov. Podrobný popis uvádí, že se jedná o 2 element. vertikální anténu se dvěma aktivními prvky. V průběhu experimentů s touto anténou byl tzv. vymyšlen i jiný způsob napájení vertikálních zářičů, bez použití ¼ vlnových transformátorů. Můžeme se i vrátit ke klasickému osvědčenému napájení pomocí transformačních úseků ¼ lambda, kdy anténa bez problémů pracuje a je snadno nastavitelná. I v této variantě vykazuje vhodné vlastnosti a můžeme ji realizovat. Ponechávám na čitateli – konstruktérovi rozhodnutí, který způsob si vybere a realizuje. |
Popisovaná anténa vychází ideově z antén ZL se dvěma blízko položenými vertikálními půlvlnovými zářiči, napájených v protifázi s posuvem okolo 215 st. elektrických. Změny se dotýkají způsobu napájení aktivních prvků. Podívejme se na obrázek, kde je možné vidět nedělený půlvlnový zářič s vyznačením toku proudu I a rozložení napětí U podél něj. |
Grafické znázornění ukazuje, že průběhy jsou sinusové. V bodě X, který je vzdálen od středu zářiče podle ohmova zákonu můžeme zjistit velikost R ze vzorce R=U/I . Podrobněji se s toto problematikou zřejmě nemá smysl zaobírat a spokojíme se s konstatováním, že v určité vzdálenosti od středu zářiče je možno najít bod ve kterém impedance se bude rovnat požadované hodnotě. Pochopitelně bod X můžeme najít jen na jedné straně od středu zářiče a potom mluvíme o nesymetrickém napájecím bodě, nebo druhý případ, kdy tzv. ozrcadlíme bod X a potom mluvíme o symetrickém napájení X – X´. Zjednodušeně řečeno. Abych netrpělivé konstruktéry a čtenáře dlouho nezdržoval – mohou si prohlédnout elektrické schéma antény na obrázku. Rozměry uvádím úmyslně v násobcích vlnové délky a tak je možno jednoduchým přepočtem si anténu vyrobit pro kmitočty, na kterých s oblibou pracujete. |
Napájecí koaxiální vedení – kabel s vlastní charakteristickou impedancí 50 Ω připojíme do napájecích bodů. Je důležité poznamenat, že stínění koaxu je připojeno na stranu kratšího elementu a středový vodič na stranu delšího elementu. Pokud použijeme koax s impedancí 75 Ω, připojíme jej obdobně jen s tím rozdílem, že body X budou poněkud vzdáleny od středové osy. |
Na obrázku je naznačena mechanická konstrukce antény. Je vhodné připomenout, že aktivní elementy antény nesmí být (vyjma napájecích nástavců a zářičů) vzájemně elektricky v žádném místě propojeny – to platí i pro stožár! Z tohoto důvodu je anténa tzv. namontovaná na desku s elektricky nevodivého materiálu s přiměřenou pevností s ohledem na váhu systému. Pro konstrukci zářičů je možno použít trubky z tvrzeného hliníku nebo duralové – průměr trubek není kritický, vyhoví 24 - 35 mm. Pro možnost případného doladění na požadované vlastnosti jsou do každého konce trubek zářičů vsunuty vysouvatelné nástavce – celkem čtyři a fixovány vhodným šroubem či stahovací objímkou. Je nanejvýše vhodné pro počáteční ladění antény pokud možno uváděné rozměry elementů a vzdálenosti dodržet, pro zachování funkčnosti systému. Pokud někdo bude mít zájem experimentovat, může změnou vzdáleností mezi elementy a jejich délkou vhodně upravit vyzařovací charakteristiku. Je zcela pochopitelné, že bez vhodné měřící techniky se pochopitelně při takovém experimentování asi neobejdeme. |
Obr4 Hodně zdaru při stavbě této pozoruhodné antény přeje Láďa Forum MB |
jednoduchosti konstrukce před VF vlastnostmi antény | 81 | |
VF vlastnostem antény i za cenu složitější konstrukce antény | 69 | |
podléhám názorům většiny | 41 |
Autor: Láďa Fórum