CB klub Česká Lípa CL - Charlie Lima CB klub Česká lípa, z.s.
Aktuality

Vyzýváme členy CB klubu Česká Lípa, kteří se na klubovém webu ještě nepřihlásili, aby tak učinili v zájmu řádné informovanosti o dění v klubu. Viz článek o registraci.

TRVALÉ RUŠENÍ Z JEDNOHO SMĚRU...

Kategorie: Láďa Fórum - technické okénko, Archiv, Všechny články

3.7.2002 02:12:03 - Láďa Fórum - Technické okénko Ládi Fórum - Možnost se takového problému zbavit, je reálné...

Russant.jpg: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK

 

Na ilustračním obrázku je možno vidět jedno z možných řešení, jak se "zbavit" rušení - sáhnout na "nenáviděnou" anténu...
Zřejmě je to cesta dost účinná, ale ne trvalá. Dokonce i někdy velmi nebezpečná...

Při práci na pásmu se obvykle stává, že poslech je silně rušen signály z určitých směrů. Je to v každém případě záležitost nepříjemná a v závodním provozu může v konečném důsledku přinášet i ztráty v počtech dokončených QSO, zvláště těch ze vzdálenějších míst. Podívejme se na příčiny.
Představte si situaci, kdy v závodě nebo při běžném provozu pracujete se všesměrovou anténou. V takovém případě je situace zcela zřejmá a nevyžaduje nijakého komentáře.
Při práci se směrovou anténou je situace poněkud jednodušší, závisí to zejména od předozadního poměru. I v tomto případě se nevylučuje možnost níže popsanou úpravu realizovat.
V provozu je možné takovou úpravu realizovat při splnění daných podmínek prakticky u každé antény.
Jak to funguje?
Podívejme se na schematický nákres, který objasňuje funkci.
Mějme dva stejné zářiče, které jsou vzdáleny od sebe přesně 1/4 vlnové délky (lambda)- to je první důležitá podmínka správné činnosti popisované úpravy. Na obrázku je možné vidě dva obecné zářiče, které jsou stejné. Uvedené zářiče jsou propojeny mezi sebou fázovacím vedením o délce 1/4 vlnové délky - v uvedeném příkladu v horní části obrázku je použito souměrného symetrického napáječe se vzduchovým dielektrikem - označeno zelenou barvou. Z teorie napáječů víme, že takové napájecí vedení má činitel rychlosti šíření V=1 (zkracovací činitel, koeficient zkrácení). V případě, že použijeme uvedený typ propojení, elektrická délka fázovacího vedení je shodná s délkou mechanickou a pro tento případ koresponduje s požadovanou roztečí zářičů - 1/4 vlnové délky.
K napájecím svorkám levého zářiče je připojen napáječ - v příkladu vyznačeno červenou barvou.
Signál, který přijde na zářič v pravé části obrázku ve směru příjmu, dopadne na zářič v levé části obrázku, který je vzdálen přesně 1/4 vlnové délky s fázovým posuvem 90st. Pokud upravíme fázovací vedení tak, aby do bodu napájení přišel signál od (na obrázku)pravého zářiče přesně o 90st opožděně, potom jsou signály v bodě napájení na levém zářiči ve fázi a sčítají se.
Opačný případ nastane, pokud přijde signál ze strany levého zářiče tzv. ze zadu. Signál, který dopadne na levý zářič, dopadne s posuvem 90st i na pravý zářič. Fázovací vedení signál posune o dalších 90st. V bodě napájení se signál z pravého zářiče posunut o 180st, a dojde k tomu, že signály se vzájemně zruší.
Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že signál, který přichází ze směru příjmu je přibližně dvojnásobný a opačně - pokud signál přichází z opačného směru - je nulový.
Pokud chceme dosáhnout toho, že činnost uvedené sestavy antén má být taková jak je popsáno, musí bezpodmínečně být elektrická vzdálenost mezi anténami přesně 1/4 vlnové délky!

 

antZL1GIF.gif: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK

 

Ve spodní části obrázku je schématicky znázorněna situace, kdy použijeme k propojení zářičů - antén - vedení jiného, které má činitel rychlosti šíření menší než V=1. V takovém případě se dostaneme do situace, kdy mechanická délka vedení je menší, než elektrická délka vedení. Jednoduše lze takovou situaci zvládnout použitím tzv. vloženého úseku vedení (na obrázku značeno fialovou barvou) a to v délce nezbytné pro vzájemné propojení. Oba vložené úseky musí mít stejnou délku a zapojeny musí být dle schématu!

Při praktické realizaci takto seskupených antén je možno dosáhnout stavu, kdy příjem ze zadního směru je prakticky nulový. Použitý princip je praktickou aplikací teorie napájecích vedení a jejich vlastností v praxi. Podmínkou správné funkce je dodržení uváděných roztečí antén mezi sebou a to 1/4 vlnové délky. Uvedeného pricipu lze použít, jak pro horizontálně polarizované antény, tak i pro antény s vertikální polarizací. Je zcela jedno, zda použijete dipól nebo víceprvkovou anténu. Podmínkou je použití dvou shodných antén! Pokud použijeme antén s odlišnými vlastnostmi zejména ve vztahu k zisku, může nastat situace, kdy rozdílový signál nebude v místě napájení nulový a taková setava ztratí funkčnost částečně nebo zcela. Samozřejmě při vhodné kombinaci dipólu a jednoduché směrové antény můžeme tzv. vylepšit předozadní poměr i zisk antény, ale popis takového uspořádání přesahuje obsah tohoto článku.

Obrázek je nakreslen jako schéma pro popis funkce. Praktická realizace vychází z použitého typu antén a to ve vztahu k mechanickému uspořádání. Při použití klasického dipólu ve vertikální polarizaci je potřebné dbát na vliv blízkosti kovových stožárů. V praxi se takové uspořádání antén nazývá Zéland a hojně ji používají amatéři a občas se objevuje i v televizní praxi. Svého času byla anténa typu Zéland pro příjem televizního signálu vyráběna i profesionálně. Její rozsíření v televizní praxi nebylo úspěšné, protože konstrukce profesionálně vyráběné antény nezajišťovala potřebnou stabilitu nastavení a to bylo příčinou její nízké funkčnosti. Amatéři uvedenou konstrukci používají a to s dobrými výsledky, které jsou dány mimo jiné i použitými anténami v sestavě a to, jak pro vertikální tak i horizontální polarizaci a používa se všude tam, kde požadujeme úplné potlačení příjmu ze zadního směru. Na závěr uvedu, že do stavby této sestavy není vhodné se pouštět bez přiměřeného měřícího vybavení. V žádném případě jen s "péesvé" metrem při nastavování nedosáhnete žádaného výsledku. To samozřejmě platí v anténové technice obecně.


Nepředpokládal jsem, že někoho bude zajímat vyzařovací charakteristika výše popsané sestavy dvou dipólů a tak tento článek doplním obrázkem, na kterém je možno si prohlédnout vyzařovací charakteristiku výše nakreslené antény. Charakteristika je kreslena pro dva dipóly v horizontální polarizaci ve volném prostoru tak, jak je nakreslené schéma. Pro úplnost uvedu, že při vertikální polarizaci reálné antény nad reálnou zemí bude charakteristika značně ovlivněna blízkostí země.

 

dipfjpg550.jpg: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK
Diskuse pod článkem:
  [726] TRVALÉ RUŠENÍ Z JEDNOHO SMĚRU... Mirda Příbor 3.7.2002 19:43:40
  Velmi by mne zajimalo, zda je mozno a s jakym uspechem pouzit tuto konstrukci v kombinaci klasickych vertikalnich CB anten typu 1/2 neb 1/4 lambda. Jestli tomu dobre rozumim, lze tak vlastne vyziskat smerovku pri pouziti beznych anten, ktere lze provozovat jinak i samostatne...?
MirdaV
 » [727] Re:TRVALÉ RUŠENÍ Z JEDNOHO SMĚRU... Junior Studénka, pt. Brno 3.7.2002 19:50:56
  :A proc by si nemohl. Pokud je navic budes mit na rovne strese s plechovym pokrytim, tak pri vhodne volbe vzdalenosti (treba zminovane) dosahnes dobrych vysledku. Uplatni se zde totiz tzv. zrcadlovy jev, kdy se ti "prekopiruji" ony prupy pod strechu, to plati i pri postaveni anten nad rovnou zem. U takto upravene anteny dojde k zmene smerove charakteristiky. 
Pozn. Prutovych anten vzdalenych v urcite vzdalenosti se vyuziva pri tzv. diverzitnim prijmu u bezdratovych mikrofonu. 

Pokud by te zajimalo jakou to ma smerovou charakteristiku, dalo by se to nasimulovat a vykreslit.

73

Jr.
 »» [729] Re:Re:TRVALÉ RUŠENÍ Z JEDNOHO SMĚRU...zrcadlový jev Tomáš Nové Hamry 4.7.2002 14:03:51
  Ahoj, zajímalo by mě ještě k tomu zrcadlovému jevu, zda je možno ho nějak nasimulovat na klasické plechové střeše typu "A", tedy na vrcholu střechy, která má z každé strany jednu šikmou plochu (v úhlu cca. 45 st.) ? Mám takovouto střechu, rovnou střechou nedisponuju. Dá se i takovéto střechy využít jako protiváhy k prutové anténě ?

 

Autor: Láďa Fórum

Odkaz na originál článku