TRVALÉ RUŠENÍ Z JEDNOHO SMĚRU...

Na ilustračním obrázku je možno vidět jedno z možných řešení, jak se "zbavit" rušení - sáhnout na "nenáviděnou" anténu...
Zřejmě je to cesta dost účinná, ale ne trvalá. Dokonce i někdy velmi nebezpečná...

Při práci na pásmu se obvykle stává, že poslech je silně rušen signály z určitých směrů. Je to v každém případě záležitost nepříjemná a v závodním provozu může v konečném důsledku přinášet i ztráty v počtech dokončených QSO, zvláště těch ze vzdálenějších míst. Podívejme se na příčiny.
Představte si situaci, kdy v závodě nebo při běžném provozu pracujete se všesměrovou anténou. V takovém případě je situace zcela zřejmá a nevyžaduje nijakého komentáře.
Při práci se směrovou anténou je situace poněkud jednodušší, závisí to zejména od předozadního poměru. I v tomto případě se nevylučuje možnost níže popsanou úpravu realizovat.
V provozu je možné takovou úpravu realizovat při splnění daných podmínek prakticky u každé antény.
Jak to funguje?
Podívejme se na schematický nákres, který objasňuje funkci.
Mějme dva stejné zářiče, které jsou vzdáleny od sebe přesně 1/4 vlnové délky (lambda)- to je první důležitá podmínka správné činnosti popisované úpravy. Na obrázku je možné vidě dva obecné zářiče, které jsou stejné. Uvedené zářiče jsou propojeny mezi sebou fázovacím vedením o délce 1/4 vlnové délky - v uvedeném příkladu v horní části obrázku je použito souměrného symetrického napáječe se vzduchovým dielektrikem - označeno zelenou barvou. Z teorie napáječů víme, že takové napájecí vedení má činitel rychlosti šíření V=1 (zkracovací činitel, koeficient zkrácení). V případě, že použijeme uvedený typ propojení, elektrická délka fázovacího vedení je shodná s délkou mechanickou a pro tento případ koresponduje s požadovanou roztečí zářičů - 1/4 vlnové délky.
K napájecím svorkám levého zářiče je připojen napáječ - v příkladu vyznačeno červenou barvou.
Signál, který přijde na zářič v pravé části obrázku ve směru příjmu, dopadne na zářič v levé části obrázku, který je vzdálen přesně 1/4 vlnové délky s fázovým posuvem 90st. Pokud upravíme fázovací vedení tak, aby do bodu napájení přišel signál od (na obrázku)pravého zářiče přesně o 90st opožděně, potom jsou signály v bodě napájení na levém zářiči ve fázi a sčítají se.
Opačný případ nastane, pokud přijde signál ze strany levého zářiče tzv. ze zadu. Signál, který dopadne na levý zářič, dopadne s posuvem 90st i na pravý zářič. Fázovací vedení signál posune o dalších 90st. V bodě napájení se signál z pravého zářiče posunut o 180st, a dojde k tomu, že signály se vzájemně zruší.
Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že signál, který přichází ze směru příjmu je přibližně dvojnásobný a opačně - pokud signál přichází z opačného směru - je nulový.
Pokud chceme dosáhnout toho, že činnost uvedené sestavy antén má být taková jak je popsáno, musí bezpodmínečně být elektrická vzdálenost mezi anténami přesně 1/4 vlnové délky!

Při praktické realizaci takto seskupených antén je možno dosáhnout stavu, kdy příjem ze zadního směru je prakticky nulový. Použitý princip je praktickou aplikací teorie napájecích vedení a jejich vlastností v praxi. Podmínkou správné funkce je dodržení uváděných roztečí antén mezi sebou a to 1/4 vlnové délky. Uvedeného pricipu lze použít, jak pro horizontálně polarizované antény, tak i pro antény s vertikální polarizací. Je zcela jedno, zda použijete dipól nebo víceprvkovou anténu. Podmínkou je použití dvou shodných antén! Pokud použijeme antén s odlišnými vlastnostmi zejména ve vztahu k zisku, může nastat situace, kdy rozdílový signál nebude v místě napájení nulový a taková setava ztratí funkčnost částečně nebo zcela. Samozřejmě při vhodné kombinaci dipólu a jednoduché směrové antény můžeme tzv. vylepšit předozadní poměr i zisk antény, ale popis takového uspořádání přesahuje obsah tohoto článku.

Obrázek je nakreslen jako schéma pro popis funkce. Praktická realizace vychází z použitého typu antén a to ve vztahu k mechanickému uspořádání. Při použití klasického dipólu ve vertikální polarizaci je potřebné dbát na vliv blízkosti kovových stožárů. V praxi se takové uspořádání antén nazývá Zéland a hojně ji používají amatéři a občas se objevuje i v televizní praxi. Svého času byla anténa typu Zéland pro příjem televizního signálu vyráběna i profesionálně. Její rozsíření v televizní praxi nebylo úspěšné, protože konstrukce profesionálně vyráběné antény nezajišťovala potřebnou stabilitu nastavení a to bylo příčinou její nízké funkčnosti. Amatéři uvedenou konstrukci používají a to s dobrými výsledky, které jsou dány mimo jiné i použitými anténami v sestavě a to, jak pro vertikální tak i horizontální polarizaci a používa se všude tam, kde požadujeme úplné potlačení příjmu ze zadního směru. Na závěr uvedu, že do stavby této sestavy není vhodné se pouštět bez přiměřeného měřícího vybavení. V žádném případě jen s "péesvé" metrem při nastavování nedosáhnete žádaného výsledku. To samozřejmě platí v anténové technice obecně.