Vzpomínka na jednu půljaginu

Při této příležitosti jsem si vzpomenul na jedno  zajímavé sobotní odpoledne – proč? Bylo to před 10 lety na kopci zvaném Chlum u Mladé Boleslavi… Bylo to v období tzv. cébé pravěku, hodně se jezdilo na kopce, hodně jsme experimentovali s anténami, hodně jsme se těšili až se na naši výzvu někdo ozve, pokud někdo vyrazil na kopec, dlouho tam sám nebyl – přihnali se za ním jiní v hojném počtu téměř vždy – více jsme se snažili jeden od druhého se něčemu přiučit atp… To možná není ani tak důležité. Tehdy se nás na tom kopci sešlo nejméně 20!. Během snad hodiny, co jsme zaslechli, že tam Jirka plynárna MB zkouší nějakou zajímavou směrovku tam dorazili snad všichni cimbálisti z okolí MB…
 
Co bylo k vidění? Moc nám toho Jirka plynárna do éteru neřekl. Tož na místě jsme mohli okukovat tu zajímavost – kdesi vyhrabal, nebo mu byl doporučen nějaký zaručeně dobrý návod na sestrojení takového zajímavého monstra – prý směrovka… To co jsme viděli na místě bylo zajímavé a tak jsme to okukovali s mírnými rozpaky – zdálo se některým, že tam sice něco jako směrovku vidíme, ale jen polovinu a tak jsme kolegu podezřívali, že tu druhou polovinu Yagi antény nechal asi doma  …
 
Opravdu k vidění na louce na krátko posečené, bylo vidět jen jednu polovinu, jinak známé antény. Ležela (správněji - stála...) téměř na zemi - snad nějakých 10 cm nad trávou. K nebi do výšky asi 5.5 m se tyčily tři trubky – asi to byly původně ½ lambda antény – to nám potom Jirka vysvětlil, že to opravdu byly tyto antény, přiměřeně zkráceny. 
Z technického pohledu to byla anténa, která byla nízko nad zemí a druhou část (polovinu) antény "nahrazoval její zrcadlový obraz v zemi". (známá analogie od pravé GP antény ¼ lambda)
 
Problematiku impedančního přizpůsobení a napájení dle jakéhosi návodu, řešil pomocí bočníků zapojených do série s ladícími kondenzátory o kapacitě tuším nějakých 0 – 60 pF na keramice – detaily bohužel, již si nepamatuji. Jemu naladění antény trvalo celé dopoledne a referoval, že je to zdlouhavá procedura neb se musí dolaďovat všechny prvky a je to prý velice choulostivé. Byl z toho téměř vyčerpaný, ale nějak to přeci jen uladil a tak se rozhod vysílat… 
 
Z ukázky, jak se mění síla signálu při otáčení antény na piďistožárku bylo zřejmé, že anténa vykazuje směrové účinky v celkem rozumných rozdílech síly signálu s indikací na vestavěném Smetru staničky. To bylo dosti povzbudivé a tak nám předvedl Jirka plynárna tzv. ukázkové QSO na FM s 10W, ani už dnes nevím co to měl za staničku. Někam na východ jsme mu pomohli otočit tu „půljaginu. Ozval se mu Alexej z Dněproděržinska, report dával 59! Potom následovala šňůra asi 15 – 20 QSO na Kavkaz a do Volgogradu… Pochopitelně, že mi to nedalo a pokusil jsem se v pauze mezi relacemi na stanici C-mobil (vynikající přijímač!!!) zavolat pomocí mobil antény Turbo 2000 na Alexeje – report 45 mi stačil – pro něj to bylo horších 31. Jinak mimochodem – pro jistotu jsem „přizvednul“ pro tento pokus výkon až na 300W .
Dost mne i jiné kolegy mrzelo, že jsme nemohli porovnat výsledky dosažené s touto půlyaginou a klasickou půlkou – na kopci jsme ji neměli nikdo – škoda. 
 
Jak to monstrum vypadalo? Celkem jednoduše, pokud si ještě něco pamatuji, tři půlky (pravděpodobně)dost zkráceny, od sebe vzdáleny asi ¼ lambda – odhadem – vzdálenosti Jirka upravoval zkusmo. Napájení pomocí bočníků nebo nějak podobně. V pozdější době někde se mezi cébéčkáři objevil jednoduchý nákres se základními rozměry antény tohoto typu, kde byl uveden, jak bývá zvykem u CB antén, výčet „pozitivních“ vlastností s fantastickými hodnotami.

Při hodnocení parametrů takovéto antény osobně bych byl zdrženlivý až opatrný. Výhodu při tomto uspořádání vidím v tom, že tento typ antény musí ležet velice nízko nad zemí. Velmi vysokého stožáru není potřeba. Je pravdou, že uladit takovou sestavu bude velice obtížné, ale věřím, že při použití vhodné měřící techniky (v té době prakticky nedostupné), to bude pravděpodobně možné v rozumných hodnotách. 

Možná, pokud bude mít Žán Bráník dostatek trpělivosti, odvahy – odhodlání, které zdůraznil v jednom příspěvku k tomuto tématu - může se pokusit experimentovat s takovým typem antény. Pochopitelně se zájmem budu nejen já sledovat jeho dílčí úspěchy i neůspěchy a ostatním to může být i užitečné.

Jinak věřím tomu, že někde mezi cébéčkáři se uváděný nákres od ruky ještě snad najde – já ho bohužel nemám a tak mohu jen pro představu zveřejnit pouze obsah mé, dnes již věkem zchátralé paměti. Důrazně upozorňuji, že to není stavební návod - pouze vzpomínka a to se všemi nepřesnostmi i nejasnostmi...
 
Tady je vše, na co si vzpomínám :

Pokud by se někdo našel, kdo o tomto typu směrovky něco ví, nebo má další upřesňující informace a nebojí se je zveřejnit na těchto stránkách – nechť se obrátí s důvěrou na Bohouše ČL.

Přeji všem mnoho zdaru, mnoho DXů a radost s experimentování s jakoukoliv anténou…

73!