| Problematika zemnění je mimo jiné i mezi CB uživateli obvykle redukována na propojení držáku antény či stožáru s hromosvodem atp. Obecně se traduje, že takové řešení je zcela dostatečné. Je to ovšem jen stav zdánlivý. Obvykle se setkáme s problematikou zemnění napoprvé v době, kdy hodláme propojit nevhodně zemněný síťový napájecí zdroj se staničku. Není vzácností občas si vyslechnout reference na pásmu k tématu - tobě "bručí" v modulaci asi napájecí zdroj... Ne vždy je na vině "jen" napájecí zdroj... Podíváme se na další možné zdroje potíží ve vazbě na správně provedenou zemnící soustavu. |
| Problematika vf vyzařování antény je velmi složitá záležitost a je vhodné si něco k tomu říci ve velmi zjednodušené formě. Existují vzájemné vazby mezi jednotlivými částmi přenosového řetězce a nesmíme opomenout, že k nim se řadí i samotný operátor v obecném chápání. Na obrázku si můžete prohlédnout vzájemné vazby mezi naší staničkou a "okolím": |
| Z obrázku je možné zjistit a měřením potvrdit, že všechny objekty mají mezi sebou prokazatelnou vf vazbu. Lze pro zjednodušení jednotlivé vf vazby mezi sebou označit např.: V1 ... vf napětí na zařízení V2 ... vf vazba mezi anténou a zařízením V3 ... vf vazba mezi operátorem a zařízením Takto bychom si mohli najit a označit prakticky všechny vazby. |
| Vzájemná vazba mezi vybranými objekty systému je ovlivňována vnějšími faktory. Na obrázku si schematicky znazorníme vazbu operátora ve vztahu k zařízení. Je zřemé, že z pohledu zemnění je možné zjistit jistou velikost zemního odporu mezi operátorem a zařízením - to lze vyjádřit hodnotou R. Ta je mimo jiné odvislá od vzdálenosti operátora od zařízení D. Nebudeme se v tomto článku zaobírat matematickým řešením uvedených vazeb - i když to možné je a existuje řada zajímavých publikovaných článků k tomuto tématu. Délka zemního vodiče L1. Obdobně pro zemnění operátora - L2. Zvýše uvedeného je zřejmé, že ve vztahu k vf napětí produkovaném anténou a přenášeném vazbami na objekty našeho schématu je možné vypočítat nebo lépe změřit - některé zajímavé hodnoty veličin. Mezi zájmové bude náležet vf napětí produkující nežádoucí "rušení" označené V. V praxi jste se možná někdy setkali s případy, kdy po dotyku ruky operátora se zařízením, bylo možné sledovat změnu "brumu" v reproduktoru, záleželo obvykle na tom, kterého místa na zařízení jsme se dotkli. Někdy taková vazba může způsobit i rušení poslechu např. vznikem zázněje nebo jiného rušivého efektu... |
| Pokud vvlastníte indikátor intenzity vf pole - můžete si zjistit, jak velká úroveň intenzity vf pole je mezi operátorem a zařízením včetně kmitočtu rušivého pole. Na obrázku si můžete prohlédnout uspořádání: |
| Dalším významným zdrojem rušení může být situace, kdy připojíme k zařízení nesymetrický napáječ a druhý konec připojíme na symetrický vstup antény. Nesymetrie může vzniknout i v případě, že anténa nemá dostatečně účinný systém protiváh. Vlivem nesymetrie v napájecím bodě antény tečou po napáječi vyrovnávací proudy. Pomocí vf voltmetru nebo indikátoru vf pole můžeme takový stav i zjistit. Na obrázku je schématicky zachycena uvedená záležitost. |
| Na dalším obrázku je vidět téměř ideální stav vhodného propojení antény, zařízení a zemnícího vodiče. Je oprávněně žádoucí, aby v místě připojení napáječe na konektor (vstupní PL-ko) zařízení bylo co možná nejvyšší napětí (kmitna napětí vlny). Fyzická délka napáječe musí splňovat podmínku, kdy se rovná elektrické délce 1/2 vlny. To je ovšem jen jedna část řešeného úkolu - druhá spočívá v tom, aby v zemním bodě bylo napětí nulové. To lze zajistit tak, že délka zemnícího vodiče bude odpovídat 1/4 vlnové délce. |
| Výše uvedený obrázek je idealizovaný a v praxi díky práci na různých kmitočtech se nepodaří vždy zajistit to, aby v místě připojení napáječe k zařízení byla vždy kmitna napětí. Pokud dojde k tomu, že změníme kmitočet - odezvou bude posuv kmitny napětí oproti místu připojení k zařízení. Důsledky změny budou tím většími, čím je větší odchylka od nastaveného výchozího kmitočtu a jemu příslušející délky napáječe včetně zemnícího vodiče. Vyvstal problém, jak zajistit aby při změně kmitočtu byla délka zemnícího vodiče v souladu s 1/4 vlnovou délkou. Problém lze celkem "elegantně" řešit... Prohlédněte si obrázek: |
| Řešením je zařazením sériového LC obvodu do zemnící cesty. Laděním cívky a kondenzátoru dosáhneme takového stavu, kdy je napětí na vstupním konektoru zařízení nejvyšší. Na vloženém měřidle můžeme sledovat tekoucí proud do zemního bodu. |
| Na závěr uvedu, že svého času jsem byl postaven před nepříjemný problém, kdy poslech na CB, jsem měl velmi silně "rušený". Mnozí kolegové z blízkého okolí si jednak stěžovali na mou "špatnou" modulaci a na druhé straně já spolehlivě "neslyšel" stanice vzdálené nad 25km pro velmi silné rušení při poslechu. Přiznám se, že mne to velmi mrzelo - zvláště když mne postihlo známé úsloví o "...kovářově kobyle...". Hledal jsem příčiny úporného rušení snad i tam - kde být ani nemohly - výsledek byl stejně jenom žalostný. Velmi nerad jsem se smiřoval s tím, že pro mne skončil definitivně poslech stanic na CB z dálek běžně do 150 až 200km. Problém odhalit mi pomohl vhodnou radou i zkušenostmi kolega. Celý článek jsem napsal velmi zjednodušenou formou bez "nežádoucí" teorie a výpočtů. Doufám, že někomu možná bude obsah vhodným vodítkem při řešení problému majícího původ v nevhodném zemnění... |
Autor: Láďa Fórum
Fousáč Plzeň CL-51