CB klub Česká Lípa CL - Charlie Lima CB klub Česká lípa, z.s.
Aktuality

Vyzýváme členy CB klubu Česká Lípa, kteří se na klubovém webu ještě nepřihlásili, aby tak učinili v zájmu řádné informovanosti o dění v klubu. Viz článek o registraci.

3 - Miniseriál k tématu - Volba radiostanice

Kategorie: Základní pojmy, Archiv, Všechny články

23.3.2002 10:15:30 - Bohouš Lípa CL-6 - Začínáme na CB - V druhém dílu miniseriálu k tématu Začínáme na CB si volně popovídáme o výberu radiostanice.

Takže co nás dnes čeká - provedeme si rozdělení radiostanic do jednotlivých kategorií, probereme většinu doplňkových funkcí se kterými se na radiostanici můžete setkat a na závěr této kapitoly se zmíníme o zdrojích ke stanici. Již dopředu se omlouvám všem znalcům jazyka nebo přímo odborníkům na tuto problematiku za použité zjednodušující výrazivo - cílem je přiblížit problematiku zcela začínajícím pro ně co nejpřijatelnější formou. 

Každý kdo déle vysílá na CB, a ozkoušel během pár let několik radiostanic, po čase upřednostňuje nějakou tu svoji radiostanici, začne preferovat nějakého výrobce a mívá tendenci prohlašovat o té svojí stanici, že ta je opravdu NEJLEPŠÍ. Kdyby to byla pravda, tak by to mohli výrobci ostatních typů radiostanic zabalit a vyráběl by se jen ten jeden jediný nejlepší výrobek. Není tomu tak protože co člověk - to názor , zkušenosti odlišné od jiných. Co jednomu vyhovuje druhý zatracuje a naopak. 

Koupě radiostanice je o tom co chceme aby radiostanice uměla a samozřejmě o možnostech naší kapsy. Dá se říci podobně jako u jiných druhů spotřební elektroniky, že čím vyšší komfort, čím více hejblat, čím renomovanější značka, tím budete muset do té kapsy sáhnout hlouběji. 

Hrubé rozdělení radiostanic si provedeme na ruční, vozidlové a základnové. Čím se liší vyplývá již z názvu - ruční radiostanice jsou určeny pro použití v terénu, při pěší turistice a pod. - v CB hantýrce jim říkáme zkráceně ručky. 
Vozidlové radiostanice jsou určeny do auta a mívají tedy napájení 12 Voltů. 
Základnové radiostanice jsou určeny k umístění do místnosti, mívají luxusnější vybavení a napájení mají rovnou do zásuvky 220 Volt. Také bývají dražší a tak je hodně těch, kteří používají i doma stanici vozidlovou, která vychází cenově příznivěji a nabízí více možností použití - například namontovat do auta, nebo ji zabalit na portejbl a vzít ji ssebou na kopec, kde 12 Voltů zajistíte rozhodně snadněji, než 220 V. 

Všechny stanice, které jsou homologované pro provoz v ČR nemají vyšší vysílací výkon, než 4 Waty. Je na místě zmínit se o tom, že některé levné ruční stanice nemusejí automaticky mít tento maximální u nás povolený výkon, ale mohou mít výkon výrazně slabší, např 100 m W a pod. S takovou se sice také domluvíte, ale nebudou to žádné velké vzdálenosti (ne nadarmo se jim říkávalo šumítka). S tím souvisí i možnost zvolit si kanál, na kterém se dá provádět spojení. Starší ručky mohly mít jeden nebo dva přepínatelné kanály a šmytec, na ostatní kanály  jste se s touto staničkou "podívat" nemohli. Dnešní nabídka radiostanic nabízí minimálně 40 kanálů, nově podle Generální licence je pro CBprovoz uvolněno 80 kanálů . Které to jsou a na jakých frekvencích se dočtete samozřejmě kde jinde, než v Generální licenci (pořád říkám, že je to zajímavé čtení ) Některé ruční stanice nabízejí množství funkcí srovnatelné se základnovými stanicemi. Je ještě jedna věc na kterou Vás upozorním - může se do budoucna ukázat jako výhodné je-li možno na ruční radiostanici výměnit anténu . Možnost výrazně si zlepšit parametry vyslání a příjmu pouhou výměnou pendreku (v CB hantýrce se tak nazývá krátká anténa dodávaná k ručí radiostanici) za lepší, delší anténu byste podle mého neměli jen tak lehkomyslně hodit za hlavu. V současné době jsem se seznámil s dvěma hlavními typy konektorů - bajonetový a převlečnou matkou se závitem. Moje zkušenost hovoří spíše pro variantu s převlečnou matkou a to přesto, že výměna antény s bajonetovým konektorem je rychlejší, než šroubování převlečné matice. Ta totiž podle mne lépe spojuje anténu s radiostanicí, lépe anténu aretuje (neumožňuje vaklání) . Znám ale řadu lidí, kterým bajonetový konektor zcela vyhovuje a jsou s ním spokojeni. Poslední tip k ručním radiostanicím - protože mají menší antény mají již od výroby většinou vyšší citlivost, než stanice vozidlové, základnové. Někteří účastníci pak připojují takovou ruční stanici na "dospělou" velkou základnovou anténu, čímž získají leckdy mírně lepší příjem. Sluší se říci, že to nemusí vždy být taková výhra jak by se zdálo, protože velká anténa přivede na vstup radiostanice více signálu, než na co je stanička navržena a tento velký signál zahltí vstup, čímž jsme výhodu lepšího příjmu ztratili (v době kdy je vstup zahlcen neslyšíme žádnou protistanici).

Takže to byly ručky. Vozidlových stanic je rovněž velké množství a zcela jistě si časem vyberete tu Vaši. Liší se velikosti a samozřejmě svými schopnostmi. Pojďme se podívat co Vás u radiostanice může potkat za knoflíky :
 
Volume, On,Of : 
Tímto knoflíkem, nejčastěji otočným potenciometrem, si nastavujete hlasitost . Leckdy je tento knoflík použit i pro vypínání a zapínání celé radiostanice.

Squelch  (čti skvelč)
Nastavení šumové brány. Otáčíte-li tímto knoflíkem (při zapnuté radiostanici) pak se Vám s reproduktoru line buď veliký šum a nebo naopak ticho (případně velmi slabý šum). Tento knoflík je poměrně důležitý a jsou s ním vybaveny snad všechny CB stanice, které jsem viděl (včetně prospektů). Otravný šum se asi málokomu chce poslouchat a tak si nastaví šumovou bránu tak, aby stanice nešuměla, z oblasti šumu pootáčí knoflíkem tak dlouho, až šum ustane.  Na CB se možná setkáte i s výrazy : Zasquelchováno (zaskvelčováno) a Odsquelchováno (odskvelčováno). 
Zase jedna odbočka - lovci dálkových spojení používají squelch naplno zapnutý - v šumu se totiž dá přijmout volání i od vzdálenějších stanic, než když je squelch nastavený tak, aby stanice nešuměla. Jedná se právě o popis nastavení knoflíku SQUELCH.  I za cenu většího nepohodlí (poslouchat několik hodin ten ostrý šum není pro každého rajská hudba) pak přijímají a vysílají na někdy i výrazně delší vzdálenosti při odsquelchované stanici, než  při zasquelchované stanici.

Volič kanálů
Jak název napovídá, jedná se o přepínání mezi jednotlivými kanály. Způsob a tedy použité knoflíky se mohou lišit - může se jednat o jeden kruhový přepínač, nebo o dvě tlačítka se šipkou nahoru a dolu a pod. Některé mírně dražší stanice mají přepínání kanálu vyvedeno i na mikrofon, čili přepínání mezi kanály můžete provádět operativněji  pomocí tlačítek na mikrofonu a nemusíte je hledat na stanici. 
Tady by se slušelo zmínit se o tom, že ne všechny kanály jsou si rovny - některé jsou vyhrazeny pouze pro určitý druh provozu (packet radio) nebo pro nouzová volání (kanál číslo 9). Některé stanice mají i tzv. Rychlou volbu kanálu : bývají to kanály 9 - nouzové volání a kanál 19 - v zahraničí kanál upřednostňovaný automobilisty. Abyste nemuseli v případě náhlé nouze hledat ten sprábný kanál, můžete stisknou tlačítko, páčku rychlé volby a ať máte naladěný jakýkoliv kanál vždy budete přepnuti na přiřazený kanál. O tom které kanály jsou určené pro jaká provoz se dočtete - kde jinde než v Generální licenci.

Tak to byly hlavní knoflíky a tlačítka, se kterými se setkáte snad na všech CB stanicích. Tím ale výčet možností zdaleka nekončí, ještě se můžete setkat s další řadou knoflíků, které umožňují další doplňkové funkce, některé z nich si popíšeme :

DW - dual watch
Současné monitorování dvou kanálů. Při aktivaci této funkce si navolíte které dva zvolené kanály se mají monitorovat. Přístroj pak již přepíná mezi oběma kanály. Pokud na některém z obou kanálů je nějaký provoz, tak ho uslyšíte. Co s tím dál záleží na konkrétním druhu provedení této funkce, např. stiskem klíče na mikrofonu se můžete přepnout na zvolený kanál a tím přestane být druhý kanál monitorován, nebo radiostanice se sama nepřepne na druhý z monitorovaných kanálů, pokud je na aktivním kanálu nějaký provoz a pod.

SCAN
Funkce zapne scanování jednotlivých kanálů, v praxi nejčastěji to vypadá tak, že přepíná jeden kanál za druhým postupně za sebou, pokud na kanále není žádný provoz přeskočí na kanál následující, pokud na kanále je provoz, skanování se zastaví. Může se zastavit na krátkou dobu a po chvíli pokud nestisknete tlačítko SCAN pokračuje ve scanování dále, nebo se může sám automaticky ukončit  - opět záleží na konkrétním provedení konkrétního výrobce. 

AM / FM
Volba druhu modulace. Amplitudová nebo frekvenční. U nás se používá Frekvenční modulace , bližší info opět v Generální licenci. Dále se u stanic nehomologovaných pro provoz v ČR můžete setkat s pojmy SSB,USB,CW ... Jedná se o druhy modulací, které u nás povoleny nejsou .

PA
Některé radiostanice umožňují připojení externího reproduktoru do zdířky označované jako PA - pak můžete mluvit do mikrofonu radiostanice a Váš hlas je slyšet právě z tohoto reproduktoru (nevysílá se, stanice je použita jako zesilovač, knoflíkem ladění hlasitosti si můžete nastavit požadovanou hlasitost Vašeho projevu)

BEEP
Dvojí význam : některé stanice tím zapínají potvrzování stisknutí koflíku - stanice z reproduktoru pípne.  Druhá možnost je, že tím zapínáte tzv. ROGER BEEP, kdy po skončení Vačí vysílací relace uvolníte klíč mikrofonu a v ten moment radiostanice na konec Vaší relace přidá pípnutí.

Existuje ještě řada dalších možných tlačítek a knoflíků, no pro hrubou představu nám tento jinak zcela jistě neúplný výčet postačí.

Dalo by se očekávat, že nyní se rozepíši o základnových stanicích, no jednak s nimi nemám mnoho zkušeností a druhak co jsem viděl, tak hlavní rozdíl byl v napájení (220V) a umístění reproduktoru (vepředu, vozidlové ho mívají na spodku přístroje). Základnové mívají propracovaněji vyřešeny obvody pro vysílání a příjem.

Pro použití vozidlové stanice doma se budete muset ještě vybavit napájecím zdrojem 12V. Tu číslici 12 neberte tak doslova, obvykle se uvádí napájení 13.8 V. Vezmeme-li jako bernou minci, že vozidlové stanice jsou určené pro napájení z palubní sítě automobilu, pak nás nepřekvapí, že radiostanice zvládne většinou rozpětí napájení od 12 do cca15 Voltů . S vyšším napájením můžete dokonce nepatrně zvednout u některých stanic i vysílací výkon, no některé novější stanice mají regulaci výstupního výkonu a z takové stanice nevyždímete ani o miliWatík výkonu víc jenom tím, že jí zvednete napájecí proud. Co ale můžete očekávat je výrazné snížení životnosti některých částí radiostanice. Jako první většinou odcházejí do věčných lovišť žárovčičky osvětlení, nejenom mne se tohle stalo u staničky Giant. Proto zvyšování napětí nad 13.8 V nemohu doporučit. Druhou veličinou se kterou se při pořizování zdroje setkáte je vstupní proud. Vaše stanička si vezme cca 1 až 3 A při zaklíčování (v klidu kdy jenom posloucháte je spotřeba výrazně nižší) . Jaký proud si stanička vezme bývá nejenom v dokumentaci ke stanici, ale i na štítku přístroje. Doporučuji pořídit zdroj , který je schopen dodávat raději o trochu větší, než požadovaný proud. Při hodnotě nižší než požadované se může stát, že při poslechu se u Vás bude jevit vše v pořádku, ale při vysílání budete vysílat brum, který může zcela, nebo částečně znemožnit porozumět tomu, co do mikrofonu říkáte. Brum je charakteristický frekvencí rozvodné sítě 220 V (50 Hz) a troufnu si tvrdit, že se s ním na pásmu setkáte, alespoň já jej slýchávám z různých stanic několikrát do měsíce (budiž popravdě řečeno, že se domnívám, že se jedná spíše o nedstatečně dimenzované napájení přídavných zesilovačů, než radiostanic).

Na závěr přidám nějaké odkazy na stránky hlavních dodavatelů radiostanic :  AllamatElixPresident. Zcela jistě jsem nevyjmenoval všechny a navíc existuje řada lokálních prodejců, kteří rovněž mají svoje stránky, kdož nějaké zajíavé znáte klidně mi je pošlete mailem nebo je přidejte dole v prostoru pro duskusi.

Autor: Bohouš Česká Lípa CL-6

Odkaz na originál článku