Jak Radegasti EC-14 prožili PE-33
Letošní soutěž PE-33 byla opravdu zdařilá. Jednak počasím a jednak průběhem. Pro Radegasty, ale měla pár zákoutí které je překvapily.
Naše expedice moc členů již nemá. Dva nás nedávno opustili, ale smířili jsme se s tím a dokonce mám pocit, že jsou s námi pořád a drží nad námi ochranou ruku. Nakonec jsme již dost staří na to, abychom si to zasloužili. Jsme vlastně poslední dva kouskové Vorlík CL-45 a moje maličkost Venca CL-39. No a když někdo nemůže, je na to ten druhý sám Sameček samotinký. No a to se přihodilo právě při této soutěži a já jsem zůstal Sameček samotinký sám. Ale jídla bylo dost, pití bylo dost, kafíčko nescházelo, jen Vorlíkovo ruce scházeli jo a jeho foťák a tak se omlouvám že fotky nejsou úplně aktuální jen dokreslují místo. Zkrátka musel jsem vyrazit sám sameček samotinký.
I jsem správně odbočil a dokonce jsem v lese ani nezabloudil.
Znova, jako již mnohokrát jsem se přesvědčil o správné vížce Křižáku 487m.n.m a pomalu jsem objel kostel a vystoupal až na oblíbené místo za kostelem.
No a pustil jsem se do stavby hrabiček. Docela mi to šlo a i když je tohle Vorlíkovo specialita nepociťoval jsem žádný problém až do chvíle, kdy jsem nadmíru spokojený jak mi to šlo, anténu postavil a ukotvil. Jdu do auta abych zastrčil konektor na rotátor a koaxiál od antény. Kabel rotátoru jsem zastrčil a koukám po koaxiálu. Oči mi mohou vypadnout ale koax nemůžu najít. Hledám, hledám a koukám a z antény nic nevede. Bóóže já jsem ale trotl ! Zapomněl jsem na koax. A tak anténa zase dolů a zase nahoru. Potom bylo již všechno OK.
A pustil jsem se do práce a můžu vám říct že se práce pustila do mne. Podmínky byly opravdu unikátní a do antény se hrnul jeden DX za druhým. Deník se plnil jedna radost. Stanici jsem vypnul asi v 23:30, protože jsem měl dojem, že je vystříleno. Pustil jsem si televizi a pomalu jsem v měkoučké postýlce usnul. Budík na 5:00 mne vzbudil a já vyskočil jako koroptvička a během hodiny jsem dodělal zbytek Slovenských stanic, které moje anténa nepřeslechla. Kolem 6:30 najednou pásmo utichlo a jen šum se rozléhal. Říkám si a je po tropu (podmínkách) a jdu se ještě natáhnout. Po půlhodině mi přišlo, že je nějak divný ten stálý neměnný šum. Vstanu a jdu se podívat zda anténa stojí. No anténa stála, to jó, ale na stanici bylo nastaveno B místo C. Ježíš zase jsem trotl ! S největší pravděpodobností jsem kolenem zmáčknul některé tlačítko. Stanici jsem dal zpátky do režimu C a v tu ránu se rozeřvaly stanice na celý les. Snad mi toho mnoho za těch 30 min. neuteklo. Teď již nic nenadělám. Ale jak vidno když jsem sám tak asi i blbnu. Zabalil jsem to kolem 10:00 a domnívám se, že jsem Radegastům ostudu neudělal
A to je z PE 33 všechno. Počasí špičkové, podmínky špičkové, spokojenost až na tu hlavu špičková.
Přeji pevné zdraví a mnoho spokojených chvil.
AŤ nám to lítá !!
Venca Chotěšov CL-39
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).
Nemáte oprávnění přidávat příspěvky.
podmínky na vysílání super , Milan Senica byl slyšet od prvního zapnutí stanice a hulákal celý večer i ráno .Když se ozval Kaso tak jsem si myslel , že je někde vedle nás.Celou noc i ráno 5tkový rádio .Ráno při odjezdu z Dyleně ještě Radek dělal spojení na magnetku na Javořinu a mě to taky nedalo a cca na půl cesty dolů z kopce v lese jsem zastavil a ještě taky pokecal s Milanem Senica .A protože nejsme žádný závodníci tak i tak jsme vyzobali 31 spojení .
Z mého pohledu velká spokojenost
Nie vždy sa takto vydarí, bolo to naozaj výnimočné vysielanie.
Poďakovanie všetkým.
Mariáne velký dík a nahrávka jde do archivu. !!